Nádherná zelená - zakázaný film spatřuje světlo světa

Je to zvláštní, ale tenhle film byl natočen francouzskou režisérkou Coline Serreau již v roce 1996. A teprve nedávno začal pozvolna spatřovat světlo světa. Údajně byl celou dobu zakázán Evropskou Unií, já si spíš myslím, že nebyl oficiálně povolen a podporován (tedy že nebylo vhodné, aby se objevil dřív než nyní). Přece jen, míra únosnosti toho co přináší je dost náročná. V celé nahotě se v něm totiž postupně objevují pravdivé obrazy o naší kultuře a civilizaci. A já vlastně docela chápu negativní reakce těch, kterým sebral půdu pod nohama. Je to blbý, když zjistíte, že kulturní jistoty na které jste se spoléhal/a v tomto světě jsou pouhou iluzí. Máte pak dvě možnosti: zvolit život, unést sebe a zůstat s očima otevřenýma, anebo to všechno (včetně sebe) popřít a zakousnout se do hovězího steaku v luxusní restauraci jako to udělal zrádce v Matrixu a nahlas říct tu slavnou větu: "Sladká nevědomost!".






Podpořte nás

Rovnice nového bohatství

"Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli."

Tuto krásnou větu přinesl světu geniální Albert Einstein. A nejen tu, řekl taky, že "Radost vidět a rozumět, to je nejkrásnější dar přírody." a "Nejkrásnější a nejhlubší pocit jaký může člověk zažít je poznat tajemno." a taky, že  "Konec světa bude, až přestanou lidé zpívat."


Myslím, že to co přinesl světu tento muž bylo výjimečné a hravé. I kvůli němu jsem si říkal, že by bylo skvělé vytvořit nějakou funkční rovnici nového bohatství. Tady je:


(F+E) - (f/d) = oV=>W², tedy
(Fun+Engagement) - (fear/doubts) = original Value leading to Wealth multiplied.


Pro našince malý překlad s vysvětlením: Když děláte to co vás doopravdy baví, jste do toho skutečně plně ponoření a zbavíte se všech strachů a pochybností, dovolíte si tak vytvořit originální hodnotu, jež vás přivede k velkému bohatství. Tak nevím, ale něco uvnitř mi říká, že mistru A. by se to líbilo. Už jen proto, že byl přesvědčený o tom, že "Lidská představivost je daleko důležitejší než vědomosti."

Řeč která změnila svět II

V postu Řeč, která změnila svět zmiňuji slavné video Sira Kena Robinsona s názvem "Zabíjejí školy kreativitu?", jež vzniklo na konferenci TED v roce 2006 a od té doby se rozšířilo prakticky do celého světa a ovlivnilo milióny lidí v tom, jak nazírají na vzdělání v novém tisíciletí. Přestože se jedná o notoricky známou věc, myslím, že by bylo škoda, kdyby tohle video nebylo součástí tohohle blogu. A navíc, vůbec nic mu za ta léta nezmizelo z vtipnosti a hloubky poznání, kterou s sebou nese. Užijte si ho s českými titulky.

Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázali!

Tenhle nápis jsem nedávno objevil na skvělém webu cedulart.cz, kde ho sdílel můj kamrád Tomáš Hajzler. Ano, je to tak. Moc není připravena se dělit, ať už venku zrovna zuří středověk, nebo je rok 2011. Moc nikdy nestojí o to, aby se lidé doopravdy vzdělali a uviděli, jak se věci mají, protože to vždy znamená zánik moci v její současné podobě. Dovedu si představit, jaké obrovské ulehčení přinesl rozvoj humanismu na konci temného, katolickou církví ovládaného středověku, kdy "tváře andělů a světců, dříve vznešené a přísné, jsou od 12. století spíše krásné a někde dokonce i s úsměvem". Jaké obrovské uvolnění pak musela přinést renesance, kdy se celá Evropa na staletí dotkla původních ryzích antických kořenů a objevila pojmy jako antropocentrismus, individualismus, humanismus, kdy umění dostalo vědecký základ a Duch člověka se dotkl svobody a počal vzkvétat. Není divu, že právě v tomto období vznikají nejhodnotnější umělecká díla novodobé historie.

Dnes už nás nedrží pod krkem temný klér, za staletí jsme si vydobili obrovské individuální svobody, jenže bohužel často nevíme, co s nimi. Proto se tak rádi uchylujeme pod ochranu státu, odborů, případně velkých korporací. Co hledáme? Jistotu, že se o nás někdo postará. Máme doma kocoura, jemuž jsme několik let dovolovali pohyb pouze v domě. Nedávno dostal absolutní svobodu. Zajímavé je, že se neodváží vyjít do neznáma a drží se výhradně na zahradě a v jejím blízkém okolí. Samozřejmostí je každodenní večeře a přenocování v domě. Mám pocit, že přesně tohle s lidmi dělá kultura, jejíž jsme součástí. Dává nám jen iluzi svobody a spoléhá na to, že budeme rezignovat na poznání. Že zlenivíme jako ten kocour a spokojíme se s tou zahradou, kde je to vlastně docela fajn. Vůbec si nevšimneme, že nám přitom ze života pomalu ale jistě mizí tajemství, dobrodružství a krása. Zůstane jen ta posraná jistota.

V  životě každého člověka přijde bod zlomu, kdy se dotkne svého vrcholu a dostane na výběr. Může rezignovat na další osobní rozvoj a svěřit se do rukou některé z výše uvedených zaopatřoven, jež naše kultura nabízí. Co to přinese je jasné, s rozhodnutím přitakat jistotě se dobrovolně vzdáváte svobody a veškerého tvůrčího potenciálu. Dáváte se všanc kultuře a jejím nástrojům. Jako jsou například volby. Opravdu ještě věříte, že by volby mohly něco změnit? Asi ne. A co vám zbylo? Rezignace. "Oni si to stejně udělaj po svým." Myslíte, že tohle je doopravdy to jediné, co vám zbylo? Ne. Ve skutečnosti jste se jen dobrovolně vzdali jediné opravdové možnosti něco změnit. Sebe.

Včera jsem narazil na zajímavý film. Jmenuje se Tajemství (The Secret, 2006) a přestože je místy docela dost americký, místy docela dost úsměvný a místy docela skoro až fundamentalistický, jedno se mu upřít nedá. Dotýká se podstatného. Dotýká se změny. Dotýká se toho, že v životě se nám doopravdy děje to, co si nejvíc přejeme. Je to buď čarokrásné a nebo úděsné tvrzení, to záleží na míře vašeho osobního dosahu, ale je to pravda. V životě se nám děje pouze to, co si skutečně přejeme. Nic víc, nic míň. Tak jednoduché to je. Nezaměňujte ovšem "chtění" za "skutečný záměr".  Nedávno jsem viděl skvělý dokumentární snímek Heleny Třeštíkové Katka (2009). Je o feťačce, která během filmu prohlásí asi stodvacetkrát, že by chtěla přestat s drogami. Po chvíli je vám jasné, že je to jen taková hra na soucit. Ve skutečnosti nechce ani náhodou. A takhle to děláme i my. Hrajeme se sebou spoustu malých falešných her na chtění a divíme se, že nám nic nevychází, jak bychom chtěli. Pamatuji si na své angažmá v jedné nadnárodní reklamní korporaci. Třikrát týdně se top management téhle kdysi úspěšné agentury scházel na cigáru, kde padaly věty jako "Já už se tady na to můžu vysrat.", "Mě už to tady leze krkem.", "Já už se jim na to vyseru.", až jsem to jednoho dne udělal. Nedovedete si představit ten poprask, který nastal. Ale nebylo cesty zpět. Něco hluboko ve mě se rozhodlo, že takhle dál už ne. A tehdy jsem si uvědomil jednu věc. K hluboké změně stačí málo, stačí se k ní prostě skutečně rozhodnout a jednoduše se pustit toho, co jste žili dosud. Zbytek se začne dít sám a děje se ve váš prospěch.


Einstein řekl nádhernou větu: "Nemůžete očekávat jiný výsledek, pokud budete stále dokola dělat stejné věci." A přesně zde se začíná psát skutečný příběh nového bohatsví.

Zdroje nového bohatství

Při zkoumání zdrojů nového bohatství jsem narazil na zajímavý úkaz, který se objevuje všude tam, kde se tvoří nové bohatství. Tím úkazem je ORIGINALITA. Je zajímavé jak velké rozpětí vlastních (originálních) významů dokážeme tomuto pojmu přiřadit. Co člověk, to vlastní význam. Přesto stojí za to se na originalitu podívat trošku blíž.

Prvním atributem originality je jedinečnost neboli unikátnost. Není nic unikátního na tom poskytovat zaměnitelný servis nebo produkt, to se jen zařadíte do fronty ostatních de facto nekonkurenceschopných subjektů a přitakáte tomu, že vás mohou začít stlačovat s cenou, termíny nebo kvalitou. Mohou prostě proto, protože jste jednoduše nahraditelní.

Originalita pochází z angličtiny a kořen slova zní ORIGIN, překládaný jako "původ", "vznik", "počátek", "zdroj". A jsme u podstaty. Aby něco bylo originální, musí se to VYTVOŘIT. Mám pocit, že za posledních pár let došlo k devalvaci pojmu tvorba, a to především díky existenci reklamních agentur, továren na tzv. tvorbu (nebo kreativitu, chcete li). Ve skutečnosti se jádra tvorby nedotýkají ani vzdáleně.

Určitě jste někdy alespoň letmo nakoukli do Bible. Možná hned na prvních pár slov. Pamatujete, co tam je? Stojí tam, že "Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh." Nikde se nepíše, co bylo před počátkem. A o tom to je. Skutečná tvorba začíná čistým stolem, čistou plochou kde není nic a kde může vzniknout cokoli.

Sir Ken Robinson pronesl ve svém posledním TEDovském proslovu jednu větu, která mi uvízla v mysli. Řekl "kreativita je mít originální mylšenky, jež mají hodnotu." A to je další podstatný atribut nového bohatství. Mám kamaráda, který má 45 originálních myšlenek za den. Bohužel hodnotu má tak jedna ročně. Nestačí být za každou cenu originální a za každou cenu tvůrčí, pokud to co vytvořím nebude mít hodnotu.

Připravuji nyní sérii interview s lidmi, kteří objevili a vytěžili zdroj nového bohatství. Tato interview se postupně začnou objevovat na tomto blogu jako inspirace. Už dnes ale mohu s důvěrou prohlásit, že základním a společným zdrojem nového bohatsví je originalita, vzešlá ze skutečné tvorby člověka, mající hodnotu pro ostatní lidské bytosti. A to mi přijde jako skvělá zpráva, co myslíte?

Řeč, která změnila svět

Píše se rok 2006 a Sir Ken Robinson vystupuje na konferenci TED se svým průlomovým proslovem na téma "Jak školy zabíjejí kreativitu". Od té doby shlédlo toto kultovní - a nutno říct že i nesmírně zábavné - video více jak 25 milionů lidí po celém světě a stalo se předmětem mnoha vášnivých diskuzí nejrůznějšího charakteru a roztodivných pokusů o implementaci do života. Jestliže je tento blog věnován zkoumání nového bohatství, pak je Sir Ken Robinson bezesporu kmotrem tohoto pojmu a člověkem, jehož famózní řeč rozkopla po staletí zabarikádované dveře k novým možnostem vzdělání a uplatnění talentu člověka v 21. století. Kdyby nic jiného, tak za tohle mu rozhodně patří hluboký dík.

O pár let později se Ken Robinson vrátil na místo činu, coby světově proslulý akademik s novým proslovem na téma změny vzdělávacích paradigmat, k němuž vzniklo toto velmi zajímavé video.

Rozzářené oči jako platidlo 21. století

Fascinují mě noví bohatí. Čím dál víc jsem totiž přesvědčený o tom, že chytit se své vlastní vlny a začít díky ní s vášní  měnit svět stojí za to. A proto vznikl tento blog, aby zkoumal kde a jak se v lidech bere nové bohatství. Ben Zander je, myslím, tím nejlepším příkladem pro začátek.