Vpomínka



Moje vzpomínka letí nad ztichlou noční krajinou. Ani vánek nepohne se. Ani stébelko nezachvěje se přicházející zimou. Sen ptáka, přirostlého ke koruně stromu, probudí mě - zpívá o tom, že zůstanu li probuzený, zůstanu naživu. Navždy v přítomnosti, vyrostlé z prázdnoty 'nikdy'.

Letím nad tou noční krajinou, o které tuším jen to, že mě to vždycky táhlo na východ, protože vstříc novému.  Po každé noci příjde den, po každém dni sen. Vidím, spíš než tuším, co příjde nevím. A tak letím, odevzdaný, sám, ve spojení snad.

Nad horami přeletím. Jim zanechám svou poslední vzpomínku, protože jsou bránou do života věčného - amen, sakra, pravím si - a v tom ucítím na tváři záchvěv Orla. Není vidět, ale je tu. V jeho přítomnosti, můj čas jakoby lehce pokulhával a ztrácel. Vědomí dotklo se vědomí. Čistá plocha přímého spojení, co nejdřív bolí a potom nechá běžet. Nechám se jít. Aha, to je řešení té hádanky - "Dvanáct rohů, žádnou nohu, žádné ucho, oko, nic!" - nechám se jít, nechám se jít. Prostě se nechám jít.

Maok - Kľúčik

Prispej
Pinterest

Obrazy divoké Evropy



Francouzský fotograf Charles Fréger, nar. 1975, procestoval takřka celou Evropu, aby nalezl a shromáždil fotografie kostýmů z pohanských dob, které přežily do dnešních dnů. Působivý fotografický cyklus s názvem "Wilder Mann" inspiruje naši živou současnost obrazy prastaré, domorodé Evropy, plné divokých zvířat, táborových ohňů, pohanských rituálů a původních bohů. Dává nám tak možnost pohlédnout do vlastní, pradávné tváře a upamatovat se na své původní, ryzí kořeny, sahající daleko daleko do naší minulosti, která je v nás stále živá.
via charlesfreger.com





























Prispej
Pinterest

Maok - piesně, čo siahajú až k samotným koreňom nášho pôvodu


Čirou náhodou - ó jak miluji, uctívám a obdivuji všechny ty překrásné přicházející 'náhody' - jsem dnes natrefil na slovenského hudebníka Maoka, o jehož existenci jsem dosud netušil a na kterého bych vás velmi rád upozornil. Patří do této doby, protože je - tedy alespoň pro mě - jedním z mírotvorců, léčitelů, restaurátorů, vypravěčů a milujících všeho druhu, které tak zoufale potřebuje naše planeta. Jeho hudební produkce nese obrovský potenciál a mám pocit, že jeho piesně siahajú až k samotným koreňom nášho pôvodu.




Prispej
Pinterest

V prázdnotě



Motto: Spočinout ve stavu bez tíže, zavěšený na oranžovém horizontu mezi dnem a nocí, dnem a snem, v nehybnosti a prázdnotě, která rodí vše. Jen jasmínový čaj voní v té nekonečně ztichlé krajině a pak už jen lehkost, pokoj, mír a klid.

Ocitnout se v prázdnotě, tiché prázdnotě, která rodí vše - lásku i bolest, radost i utrpení, vše a nic, nic a vše, krásné i odporné, tiché i hlasité, chutnající i hnusné, voňavé i smrduté, laskavé i odsuzující, nejvyšší i nejnižžší - to vše není jen tak, protože být zachycen přesně v tomto místě, znamená být bez tíže. Volný, zavěšený na oranžovém horizontu, kudy rodí se den a zaniká sen, to je přesně to místo, kde můžete začít opouštět své představy o sobě. Představy, kterým jste vědomě přitakali, či jste se stali - jak se mylně domníváte - jejich obětí. Vše, co se vám děje, je obsaženo ve vaší představě. Nic neexistuje samo o sobě. Nikdo a nic nemá 'objektivní existenci' - já vím kecy, kecy, ale jak z toho ven?

Dovolit si pustit se bývá těžší, než se nakonec pustit. Na co čekáte? Až padnete? Až padnou vaši blízcí? Až padne celek? To vše se už dávno odehrává. Zdání, snu podobné bloudění místy, ze kterých není úniku. Ze kterých není možno pokračovat. Ve kterých navěky setrvá čas a narodí se do nové kvality bytí člověka. V nepohybu je pohyb. V neustálém pohybu je ustrnutí. Ta příležitost je jako jemně prosvítající skulina, jako nejmenší nepatrné 'ucho jehly', jež otevře se uprostřed vašeho čela a blažeností splynete jako jeden rovný si se všemi.


Leť můj sne!

Do nového dne!

K barevným paprskům slunce,

dotkni se polibku země,

a podej o tom zprávu člověku.






Prispej
Pinterest

Důležitý je se neposrat


Podívejte se na video záznam vystoupení velmi zajímavého umělce a člověka mnoha vrstev Davida Cajthamla "Důležitý je se neposrat" na RELOVE SUMMIT PRAGUE 2013.



Prispej
Pinterest

Úsvit nové kultury


Nikdy nic nezměníš tím, že budeš bojovat s existující realitou. Abys něco změnil, vytvoř nový model, jenž učiní ten stávající zastaralým.
- Richard Buckminster Fuller

Vidím to před každými volbami, slyším to během svolávání jakékoli demonstrace na libovolné téma. Značí se to ve tvářích všech, kdo tvrdí, že touží po změně, a přitom se jakékoli změny ve skutečnosti bojí, protože by se museli změnit především oni sami. A tak dál a pořád dokola hraje jedna a stále ta samá písnička, drnkající a hrající si na změnu, která ve skutečnosti vůbec žádnou změnou není - je to jen slovy Jaroslava Duška: "Vata, Watašon" - zatímco pod povrchem už dávno probublává a vzniká něco nového, originálního a skutečného; něco, co nakonec velmi mírovým způsobem absorbuje a rozpustí v sobě vše, co nám dnes připadá tak důležité, neměnné a neuskutečnitelné.

Lidské bytosti, rostliny, nebo kosmický prach - všichni tančíme na tajemnou melodii,
notovanou z dáli neviditelným hráčem. - Albert Einstein


Změna je ve skutečnosti možná a je jednodušší, než by se mohlo na první pohled zdát. Spočívá v možnosti 'dovolit si se změnit', čili ve své vlastní představě o sobě samém. Nevyžaduje víc, než neviditelné, ale o to skutečnější rozhodnutí. Na jeho základě se dají věci samovolně do pohybu a Univerzum odpoví. Není možné, aby neodpovědělo, všechno je naladěné na jednu a tutéž vlnu! Je neviditelná, je nezměřitelná, a je dávno tady. Čas nazrál a další schovávání se za cokoli, nebo kohokoli je přinejmenším dětinské. Všechny ty volby a média jsou koneckonců zase znovu a pořád dokola stále o tom samém - o naší vlastní individuální neschopnosti a neochotě převzít odpovědnost za svůj život teď a tady. Víme to, dávno to víme, jen jsme ještě ne dostatečně dospěli, abychom si to dovolili přiznat. Potřebujeme se mít na koho vymluvit! Vždycky přece někdo může za náš zpackanej život! Menšinové etnikum, politici, zákony, jiné země, jiná náboženství, jiné kultury, ilumináti, ufóni... a já nevím, kdo ještě...



Přiznám se, že i pro mě samotného velmi překvapivě, jsem se během posledních několika měsíců intenzivně a s obrovskou vášní pustil do studia Krajiny, kterou obývám a proměňuji spolu s ostatními bytostmi, nejen lidského původu. Zajímal jsem se nejen o lineární historii kultur, jež se v této jedné a přece stále jiné - protože neustále se proměňující - Krajině postupně objevovaly a mizely. Zajímalo mě, co tyto změny kultur a náboženství provázelo v rovině, kterou bychom mohli nazvat věčnou. Jakým způsobem se tyto kultury otiskly do věčnosti v rovině vědomí, poznání a živé zkušenosti. Šlo mi o to odkrýt vrstvy, jež nejsou běžně exaktně a materiálně dostupné a změřitelné, tudíž jsou jazykem současné vědy neexistující, a přece jsou 'uloženy jako otisk do kamene' a nastane li příhodná doba a příslušné okolnosti, vyjde najevo, že je možné v nich číst jako v živé knize. Jednu věc mají všechny kultury společnou - je to tvořivost, díky které se dočkaly obrovského (a nebo menšího) rozmachu. Je to vědomí posunu, jenž učinil předchozí model zastaralým a otevřel tak dveře k novému. Ne vždy bylo nutné prosazovat nový model silou. Jednoduše se uchytil, protože byl výhodný a usnadnil všem život. Mám pocit, že stojíme na prahu takového nenápadného posunu. Můžeme si ho dovolit nazvat úsvitem nové (globální) kultury? Kdo ví, to ukáže teprve lineárně plynoucí čas. V každém případě v středu dění se už dávno něco odehrává, a ti, kdo už nějakou dobu cítí, že se tomu tak je, nemusejí propadat beznaději, že stojí sami jako svítící majáky v temném moři vědomí.



Klíčovými slovy jsou vědomí, soběstačnost, udržitelnost, komunita, celek, soucit a láskyplné srdce. Tedy to, co si já pro sebe nazývám 'Simple life' (jednoduchý život). Jak se hovoří v textu o dokumentu 'Revoluce kulturně kreativních lidí': Dokument pojednává o takzvané "nové kultuře", kterou její členové nazývají "probuzená společnost". V době vzniku tohoto dokumentu bylo zaznamenáno přibližně 200 miliónů lidí sdílících podobné myšlenky. Tito takzvaní "kulturní kreativci" se vyznačují celostním vnímáním světa, což jim umožňuje vnímat jeho energii a kolektivní vědomí, a navazovat kontakty skrze toto společné vědomí a nikoliv přímo. Otevírají se zde témata typu duchovní růst, komunity, politika zdola, ekodomy a ekofarmy, přírodní medicína, změna životního stylu, vytváření vlastní měny, zelené banky... atd.




Prispej
Pinterest

Návrat ke kmenovému uspořádání díky internetu


Již zhruba od konce 90. let, a především po roce 2000, můžeme sledovat pozoruhodný rozpad a postupnou 'defragmentaci' všeho masového. Všichni 'vyznavači tradičních hodnot' se tohoto úkazu děsí, protože s masou se dalo vždy dobře a efektivně pracovat (rozuměj manipulovat) a její defragmentace se vyznačuje na prvním místě především ztrátou kontroly. To, co se ve skutečnosti děje, je o určitém návratu. Nikoli však o návratu v čase zpět, nýbrž o návratu v čase vpřed. O návratu samého sebe k sobě. Na každém jediném z nás nyní záleží. Náš hlas je slyšet. Osvobozujeme se, procitáme, napojujeme se. Už se není na koho vymlouvat, už není koho vinit. Už není proč chodit k volbám a cokoli od toho očekávat. Jsme tu jen my sami - každý jeden sám - zodpovědní za svůj vlastní život a za přežití celku. Míra naší zodpovědnosti je přímo úměrná míře naší svobody. Musíme se spojit, abychom přežili. Zajímavě o tomto fenoménu hovoří světová marketingová hvězda Seth Godin na konferenci TED. Poslechněte si ho, stojí to za to. Jak on sám říká: Internet skončil s masovým marketingem a oživil pradávnou jednotku lidské společnosti: kmen. Tím, že jsou kmeny založeny na společných myšlenkách a hodnotách, dávají obyčejným lidem moc vést a dělat velké změny. Vyzývá nás, abychom je dělali i my.




Prispej
Pinterest

Začněte se smát


Podívejte se na video záznam vystoupení smíchologa a milého člověka Petra Fridricha "Začněte se smát" na RELOVE SUMMIT PRAGUE 2013.




Prispej
Pinterest