"Na co myslíme, to se nám děje. Smýšlíme li dobře, děje se nám dobré. Smýšlíme li zle, děje se nám zlé." Tak jednoduše by se ve zkratce dalo shrnout poselství různorodých vědeckých objevů kvantové fyziky posledních let. Žijeme v prostoru (univerzu), jenž nezačíná někde daleko nebo vysoko nad námi, ale bezprostředně na okrajích naší bytosti. Jsme součástí vyššího řádu, na který ve většině případů nemáme valný dosah, protože jsme se ho vzdali ve prospěch kultury, která chce vždy a všude přežít za každou cenu a bez ohledu na naše individuální potřeby a záměry. Je to strašně zajímavé, protože v zájmu kultury pracovali už naši prarodiče (protože měli strach o přežití), naši rodiče (ze stejného důvodu), všechny kulturní instituce, jež si daly za cíl nás tzv. "zcivilizovat" (školka, školy, spolky a organizace, zájmové kroužky, university, práce a samozřejmě naše sociální prostředí jako celek).
A tak udržujeme naším omezeným (chce se mi napsat "zhypnotizovaným") viděním světa své vlastní vězení v chodu, živíme ho svou pozorností skrz média a kultura se nám odvděčuje svými úžasnými výdobytky, jako jsou zprávy 24 hodin denně, banány 365 dní v roce nebo možnost
lyžování v poušti. Říkáme tomu "neomezené možnosti", což je jedno z nejparadoxnějších označení dnešní doby, jaké znám. Tohle je tak trochu smlouva s ďáblem (nebo s jakoukoli komerční bankou dnešní doby) - oběma stranám je dopředu jasné, že vy přijdete zkrátka. Pořád se divím, jak jsme za tak málo mohli dát tak mnoho. V této souvislosti jsme absolutní výjimkou v živočišné říši, protože zvířata, rád bych zmínil např. vlky, jsou v přímém kontaktu s vyšším řádem univerza a jednají vždy v souladu s jeho principy, což se o lidských bytostech zastupujících kulturální zájmy, namátkou zmíním třeba těžaře ropy a nerostů v Amazonii, nedá říct.
Naše bytí je formováno okolním živým univerzem a my svým bytím permanentně formujeme univerzum prostřednictvím našeho smýšlení. Záměrně nepoužívám slovo "myšlení" kvůli jeho časté záměně za "racionální uvažování", ale raději "smýšlení", tedy to co nám běžně běží hlavou. To jak smýšlíme o světě, ve kterém žijeme, jak smýšlíme o zemi, kterou obýváme, o městě nebo místě ve kterém bydlíme, jak smýšlíme o práci, kterou děláme, o bližních, kteří nás obklopují a v neposlední řadě jak smýšlíme sami o sobě - to vše je, fyzyicky vzato, převedeno do vlnových frekvencí, prostřednictvím kterých se vysíláme do prostoru okolo nás - univerza - a ten se následně utváří podle našich frekvencí a přináší responze ve formě událostí, jež se nám stanou. Zajímavé je, že zatímco dřív mezi vysláním frekvence a responzí univerza ve formě události uplynulo někdy až několik let nebo desetiletí, dnes se tato doba zkrátila, a teď hovořím z vlastní zkušenosti, na maximálně několik dní, či hodin.
Lidská bytost, které chybí hlubší poznání, jež by bylo založené na novém vzdělání, nazývá životní události "shodou okolností" a svůj život zcela podřizuje těmto událostem, na něž pouze zpětně reaguje. Neuvědomuje si, že je permanetně utváří svým smýšlením. Že NEMUSÍ přitakat prakticky ničemu co je v současné kulturální nabídce a MŮŽE si vysnít úplně nový rámec svého vlastního bytí (koneckonců příklady lidí na některých videích této stránky nejsou ničím jiným). Zcela nové originální bytí, kterým změní svět. Změní svět tím, že změní sebe. Když nezmění sebe, nemůže změnit svět. 1+1=2 a 2-1=1. Přeloženo do srozumitelného jazka:
"Jak můžu mít jakékoli požadavky na fungování světa, když na sebe samého nemám vůbec žádné?"
Nikomu nelze nic klást za vinu. Naše kultura dosud žádné vzdělání, jež by umožnilo na tuto rovinu bytí dosáhnout, nenabídla, a tak jsme byli pořád dokola odkazováni na ty samé kulturální odkazy: rodina, škola, filmy, kamarádi, spolupracovníci, sousedi, psychologové, případně věštkyně na TV PRIMA... a skupina mocných na té či oné straně světa se dlouho a tiše radovala, jak jim to prochází a jak skvěle prosperují.
Víte co je strašně zajímavé? Ten obrovský humbuk kolem konce světa v r. 2012, kterého se chopil nejen Hollywood a neustále ho ze všech možných i nemožných stran propírají média a za kterým tiše, jakoby stranou, stojí politici a byznys. To nejzajímavější je princip, na kterém je to celé postaveno:
STRACH. Kdo vyvolá strach, získá pozornost a kontrolu. Dnes už nás mocní nedrží strachem z pekla jako ve středověku, ale princip je stále stejný - dnes se bojíme teroristů, epidemíí, nepřizpůsobivých spoluobčanů nebo ztráty sociální existence. Bojíme se, protože krmíme svou pozorností média, jejichž prostřednictvím se v nás mocní tohoto světa pokoušejí vyvolat strach, aby mohli nabídnout svůj produkt. Kde se podaří vyvolat strach, tam je možné nabídnout produkt -
OCHRANU. Všechny velké průsery starého světa fungovaly vždy podle stejného schématu:
VYVOLAT MASOVÝ STRACH (většinou přes neznámé zlo)
& NABÍDNOUT MASOVOU OCHRANU (tedy diktát a útlak v zájmu úzké skupiny lidí). Pak vždy následovalo masivní zneužití národů ve jménu jednoho -ismu proti druhému -ismu a milióny mrtvých a zotročených lidských bytostí vedených pofiderními sráči nazývajících se prezidenti, předsedové nebo velitelé. Sám o sobě je jejich produkt dnes už zcela mimo mísu - totálně zastaralý, nepotřebný a nefunkční. Z marketingového pohledu je to dost prekérní situace - spotřebitelé (voliči) pomalu ale jistě začínají přesměrovávat svou pozornost jinam (k sobě a proměně světa) a starý svět (politici-média-byznys) začíná pomalu ale jistě ztrácet kontrolu a cítí velkou potřebu zoufale hájit svou existenci. Pokud sledujete zprávy, možná jste si všimli, že většina velkých světových korporací v posledních třech letech (tedy v průběhu tzv. krize) vydělala řádově o 30-40% víc, než v předchozích letech. Že by stará forma světa cítila skutečný konec a krize byla jen skvělou řízenou příležitostí jak se na něj zabezpečit? Konec světa se bezesporu blíží, to je fakt. Ale v žádném případě nebude vypadat tak, jak nám ho servíruje současná kultura. Žádní teroristi, žádní nepřizpůsobiví občané, žádná globální epdiemie a už vůbec ne přes princip strachu a ochrany ze ztráty sociálních jistot. ŽÁDNÉ NEEXISTUJÍ! Pamatujte si jediné: až se brzy objeví někdo, kdo vás bude chtít ochránit a zachránit, nečekejte na nic a prchejte! Kam? K sobě a k tomu, co jste si v mezidobí svým smýšlením vytvořili, tedy k vaší vlastní skutečnosti. Nikam jinam už to nepůjde.
P.S. Podívejte se na velmi zajímavé video, co dělají vlnové frekvence (tedy to co z nás vychází když přemýšlíme) s materiálním světem okolo nás.
