V předminulém postu jsem se, v čistě individuální rovině, zabýval štěstím a jeho možnými zdroji. Zkoumám štěstí celý svůj život a dosud jsem dospěl k jedinému zásadnímu poznání - zdroj trvalého a skutečného štěstí není možné nalézt nikde mimo sebe. Leží totiž někde hluboko uvnitř nás samých, většinou ukrytý pod letitými nánosy kulturálních intruzí. Kultura s námi hraje hru na slepou bábu: chodíme dokola a čekáme až se štěstí 'unaví' a 'sedne i na vola'. Dokonce máme kulturální obrazy o podobě takového štěstí - jsou to všichni ti bezejmenní výherci všech dávno zapomenutých televizních reality shows. Odklon od produktů kultury směrem dovnitř nás samých je nejlepší možná stopa k nalezení trvalého štěstí. To se pozná tak, že vyvěrá ze srdce a jako živá voda permanentně obohacuje naše společné prostředí o skutečné kvality. Sám jsem v této souvislosti dospěl ještě k jednomu poznání - míra prožívaného štěstí je přímo úměrná tomu, jak si na sebe dokážeme vzpomenout, tedy jak celiství dokážeme být v tom co cítíme, prožíváme a děláme. A to není málo. To je víc, než by se mohlo zdát.
Foto: Matthieu Ricard
Matthieu Ricard je pozoruhodný Francouz, jehož fotografie nadšeně sleduji od doby, kdy jsem poprvé zavítal do Himalájí. Mám od něj několik překrásných fotografických knih, jednu s názvem 'Buddhist Himalayas' dokonce podepsanou osobně Jeho Svatostí XIV Dalajlámou, když jsem měl před lety tu obrovskou čest a výsadu s ním poobědvat v Praze. Matthieu ovšem není jen skvělým fotografem Himalájí a budhistické kultury. Je držitelem doktorátu v oboru molekulární genetiky, autorem mnoha skvělých knih o štěstí a v neposlední řadě budhistickým mnichem v Schechenském klášteře v Nepálu, jenž je živým místem a sídlem budhistické tradice Nyigma - nejstarší z odnoží tibetského budhismu vůbec.
Matthieu Ricard je tak pravděpobodně světovým unikátem. Pokud je mi známo, je jediným dlouhodobě praktikujícím a tvořivým budhistickým mnichem nejstarší tibetské tradice s evropskými kořeny a vědeckým základem. A taky je to údajně nejšťastnější člověk na světě. Tvrdí to alespoň
výsledky studie Waismanovy laboratoře pro zobrazování a chování mozku, kterou podstoupil v roce 2008 a jež se týkala odvěké otázky, je li možné měřit úroveň stěstí člověka. Za pomocí nejmodernějších přístrojů snímala skupina neurovědců Matthieův mozek a porovnávala výsledky měření s dalšími běžně žijícícími lidmi naší kultury. Matthieuovy hodnoty se pohybovaly v tzv. 'off-the-charts-happiness' pásmu - tedy úrovni štěstí, jež mnohonásobně překračovala měřené škály a nevešla se do připravených neurovědeckých tabulek a grafů. Já se osobně nedivím vůbec ničemu. Po několika návštěvách tibetských himalájských vesnic a asi pěti setkáních z očí v oči s jednou z nejryzejších lidských bytostí naší doby jsem hluboce přesvědčen o tom, že až jednou lidstvo najde světový mír a rovnováhu, budou v tom hrát zásadní roli autonomní širé tibetské pláně. A jak Dalajláma sám nedávno předpověděl - lidstvo bude zachráněno ženou ze Západu.
Podívejte se, jak o štěstí hovoří sám Matthieu Ricard během své TEDovské přednášky, o které se píše: Co je štěstí a jak ho můžeme dosáhnout? Buddhistický mnich Matthieu Ricard, původně biochemik, říká, že svou mysl můžeme trénovat v dosahování pocitu duševní pohody a vytváření skutečného stavu klidu a naplnění.
