Jak dlouho chcete ještě čekat na to, co vás baví?

Náž život není než to, čemu se v Tibetu říká 'bardo'. Pouhý časový úsek mezi narozením a odchodem. Mrknutí oka věčnosti. Časový úsek, jenž je hoden dokonalého naplnění naší originální skutečností. Místo toho se potácíme v jakémsi zlém snu, kterému říkáme reálný život. Je to něco jako 'reálný socialismus'. Honíme cosi, co se dohonit nedá, protože to s námi hraje hru o čas. O náš čas. A ten nám zatím uniká jako tekutý písek mezi prsty a mizí v nekonečnu. Další promarněný den, další promarněná příležitost. A přece někde uvnitř, hluboko v každém z nás existuje to živé, co volá po svém naplnění. To živé, co čeká na svůj rozkvět, aby obohatilo Univerzum o svou vnitřní ryzí originalitu a krásu. Volá to v nás a my tomu odpovídáme ještě výkonějšími psychofarmaky. A tak se z nás stávají prázdné bezduché obaly, mašírující podle taktu světa 1.0 rovnou do hrobu. Jenže to živé v nás se nevzdá, protože chce přežít. Chceme to i my? Duch doby tlačí na změnu a bude tlačit ještě víc. Ten čas je tady.


Františka Hana Garlíková je šarmatní dáma, u níž věk nehraje roli, a to přesto, že se blíží trojcifernému číslu. Tato dáma měla v životě jedno obrovské štěstí. Podařilo se jí přežít všechny své blízké, o které se celý život 'musela' starat. Když se v sedmdesáti letech ocitla na prahu samoty, nevzdala to jako to vzdává devět lidí z deseti. Vzpomněla si na sebe, na to co ji celý život bavilo a vypravila se do svého rodného kraje. Ne tupě vzpomínat na mládí s ostatníma bábama nad hrobem, ale něco podniknout. Jak se o ní píše na stránkách TEDx Prague: Paní Garlíková pochází z moravského Slovácka. Vzpomínky na rodný kraj ji kdysi přivedly k prvnímu velkému podnikatelskému počinu, když ji z nouze napadlo ušít tradiční lidový kroj panence. Na veletrhu v Norimberku jí tato jediná panenka zajistila první objednávku za půl milionu korun. Úspěšné podnikání je pro ni jako droga, proto se k němu podruhé vrátila ve svých sedmdesáti letech, kdy si vzala hypotéku na vagon panenek. Podle svých slov se svou prací snaží přispět k uchování krásných tradic a k propagaci naší země. A jak dodává jeden z návštěníků: "Děkuju za možnost poslouchat 20 minut tuto úžasnou ženu a prosím, aby si toto video prohlédlo co nejvíce lidí, kteří mají pocit, že život je těžky a nic se v něm nedá zvládnout, takže je lepší nic nedělat, protože kdo nic nedělá, nic nezkazí."