Motto: Vyměnil bych rok života za to, abych mohl být zase jeden den dítětem.
Absolutní divokost, nekonečná zvědavost, neomezená představivost, volné vnímání, přirozené dobro. To je výbava, se kterou jsme přišli na tento svět. Každý jeden z nás jsme přicestovali jako čarodějná bytost. Každý jeden z nás jsme díky sociálnímu ochočení o jeden nebo více komponentů z naší výbavy přišli. A teď si pracně vzpomínáme na sebe, abychom se zachytili v někdejší ryzí podobě. Lovíme se jako stopaři. Hledáme ztracenou sílu. Zacelujeme se a zpevňujeme, protože jsme si schopni na sebe vzpomenout. Na čas, kdy dobro a zlo neexistovalo, protože všechno bylo jedno. Na čas, kdy jsme byli součástí velké jednoty a díky naší celistvosti pro nás neexistovaly hranice. Na čas, kdy všechno bylo možné, protože jsme ještě nevěděli, že je něco nemožné. Na čas, kdy naše bytí bylo plné až po okraj nás samých.
Narazil jsem na zajímavý dokument BBC s názvem 'Dobří nebo zlí', který se pokouší zkoumat zdroje dobra a zla v lidských bytostech. Jak už bylo řečeno, rodíme se přirozeně jako dobru a světlu nakloněné bytosti. Co se s námi děje pak je otázkou socializace a případného stupně dehumanizace, kterého jsme každý sám v sobě schopni. Jinými slovy kdyby se třeba takový Hitler narodil do utěšenějších rodinných láskyplných poměrů, přijali ho na vídeňskou výtvarnou akademii a dovolili mu se sociálně etablovat jako úpěšnému malíři, myslím že by ho svět nepoznal jako jednu z největších lidských zrůd všech dob. I ty nejhorší nelidské zrůdnosti jsou předmětem volby lidí, kterých se týkají. Každou sekundu svého života máme na výběr. Dobro i zlo jsou v každém z nás obsaženy ve formě čisté síly - potenciálu, který čeká na své využití. My svým vlastním každodenním výběrem volíme způsob, jakému druhu síly dáme zelenou. Ten výběr není obsažen pouze v našich činech, ale také v tom, čemu přitakáme. Jdeme li např. k politickým volbám, znamená to, že do světa pouštíme démona politiky ve formě politiků, kteří nás rozdělují, straší, ovládají a ve velkém konzumují naši sílu, která mohla být využita jiným, konstruktivnějším způsobem. Nemůžeme se potom divit, že temný chuchvalec zvaný politika, který neustále podporujeme a živíme svou pozorností produkuje jednu vyšinutou osobu za druhou, a že tuto vyšinutost cítíme i sami v sobě. Přitakali jsme jí. Jsme to my sami, kdo je instaluje, drží při životě a krmí svou silou. Je v tom něco masochistického a morbidního zároveň. Je to odraz naší vlastní netvořivosti. Jen díky tomu, že jsme rezignovali na vlastní skutečnost a nedokážeme si vzpomenout na sebe jsou všechny tyhle hnusy možné. Jak říkával M. L. King:
"Pamatujte, že všechno co udělal Hitler bylo legální."
