Františka Hana Garlíková je šarmatní dáma, u níž věk nehraje roli, a to přesto, že se blíží trojcifernému číslu. Tato dáma měla v životě jedno obrovské štěstí. Podařilo se jí přežít všechny své blízké, o které se celý život 'musela' starat. Když se v sedmdesáti letech ocitla na prahu samoty, nevzdala to jako to vzdává devět lidí z deseti. Vzpomněla si na sebe, na to co ji celý život bavilo a vypravila se do svého rodného kraje. Ne tupě vzpomínat na mládí s ostatníma bábama nad hrobem, ale něco podniknout. Jak se o ní píše na stránkách TEDx Prague: Paní Garlíková pochází z moravského Slovácka. Vzpomínky na rodný kraj ji kdysi přivedly k prvnímu velkému podnikatelskému počinu, když ji z nouze napadlo ušít tradiční lidový kroj panence. Na veletrhu v Norimberku jí tato jediná panenka zajistila první objednávku za půl milionu korun. Úspěšné podnikání je pro ni jako droga, proto se k němu podruhé vrátila ve svých sedmdesáti letech, kdy si vzala hypotéku na vagon panenek. Podle svých slov se svou prací snaží přispět k uchování krásných tradic a k propagaci naší země. A jak dodává jeden z návštěníků: "Děkuju za možnost poslouchat 20 minut tuto úžasnou ženu a prosím, aby si toto video prohlédlo co nejvíce lidí, kteří mají pocit, že život je těžky a nic se v něm nedá zvládnout, takže je lepší nic nedělat, protože kdo nic nedělá, nic nezkazí."
Jak dlouho chcete ještě čekat na to, co vás baví?
Náž život není než to, čemu se v Tibetu říká 'bardo'. Pouhý časový úsek mezi narozením a odchodem. Mrknutí oka věčnosti. Časový úsek, jenž je hoden dokonalého naplnění naší originální skutečností. Místo toho se potácíme v jakémsi zlém snu, kterému říkáme reálný život. Je to něco jako 'reálný socialismus'. Honíme cosi, co se dohonit nedá, protože to s námi hraje hru o čas. O náš čas. A ten nám zatím uniká jako tekutý písek mezi prsty a mizí v nekonečnu. Další promarněný den, další promarněná příležitost. A přece někde uvnitř, hluboko v každém z nás existuje to živé, co volá po svém naplnění. To živé, co čeká na svůj rozkvět, aby obohatilo Univerzum o svou vnitřní ryzí originalitu a krásu. Volá to v nás a my tomu odpovídáme ještě výkonějšími psychofarmaky. A tak se z nás stávají prázdné bezduché obaly, mašírující podle taktu světa 1.0 rovnou do hrobu. Jenže to živé v nás se nevzdá, protože chce přežít. Chceme to i my? Duch doby tlačí na změnu a bude tlačit ještě víc. Ten čas je tady.
Františka Hana Garlíková je šarmatní dáma, u níž věk nehraje roli, a to přesto, že se blíží trojcifernému číslu. Tato dáma měla v životě jedno obrovské štěstí. Podařilo se jí přežít všechny své blízké, o které se celý život 'musela' starat. Když se v sedmdesáti letech ocitla na prahu samoty, nevzdala to jako to vzdává devět lidí z deseti. Vzpomněla si na sebe, na to co ji celý život bavilo a vypravila se do svého rodného kraje. Ne tupě vzpomínat na mládí s ostatníma bábama nad hrobem, ale něco podniknout. Jak se o ní píše na stránkách TEDx Prague: Paní Garlíková pochází z moravského Slovácka. Vzpomínky na rodný kraj ji kdysi přivedly k prvnímu velkému podnikatelskému počinu, když ji z nouze napadlo ušít tradiční lidový kroj panence. Na veletrhu v Norimberku jí tato jediná panenka zajistila první objednávku za půl milionu korun. Úspěšné podnikání je pro ni jako droga, proto se k němu podruhé vrátila ve svých sedmdesáti letech, kdy si vzala hypotéku na vagon panenek. Podle svých slov se svou prací snaží přispět k uchování krásných tradic a k propagaci naší země. A jak dodává jeden z návštěníků: "Děkuju za možnost poslouchat 20 minut tuto úžasnou ženu a prosím, aby si toto video prohlédlo co nejvíce lidí, kteří mají pocit, že život je těžky a nic se v něm nedá zvládnout, takže je lepší nic nedělat, protože kdo nic nedělá, nic nezkazí."
Františka Hana Garlíková je šarmatní dáma, u níž věk nehraje roli, a to přesto, že se blíží trojcifernému číslu. Tato dáma měla v životě jedno obrovské štěstí. Podařilo se jí přežít všechny své blízké, o které se celý život 'musela' starat. Když se v sedmdesáti letech ocitla na prahu samoty, nevzdala to jako to vzdává devět lidí z deseti. Vzpomněla si na sebe, na to co ji celý život bavilo a vypravila se do svého rodného kraje. Ne tupě vzpomínat na mládí s ostatníma bábama nad hrobem, ale něco podniknout. Jak se o ní píše na stránkách TEDx Prague: Paní Garlíková pochází z moravského Slovácka. Vzpomínky na rodný kraj ji kdysi přivedly k prvnímu velkému podnikatelskému počinu, když ji z nouze napadlo ušít tradiční lidový kroj panence. Na veletrhu v Norimberku jí tato jediná panenka zajistila první objednávku za půl milionu korun. Úspěšné podnikání je pro ni jako droga, proto se k němu podruhé vrátila ve svých sedmdesáti letech, kdy si vzala hypotéku na vagon panenek. Podle svých slov se svou prací snaží přispět k uchování krásných tradic a k propagaci naší země. A jak dodává jeden z návštěníků: "Děkuju za možnost poslouchat 20 minut tuto úžasnou ženu a prosím, aby si toto video prohlédlo co nejvíce lidí, kteří mají pocit, že život je těžky a nic se v něm nedá zvládnout, takže je lepší nic nedělat, protože kdo nic nedělá, nic nezkazí."