Šamanský text o uzrání času

Až se zase ráno probudím, budu vědět, že je to čistá síla, co mě nese a provází. Až zase příjdu na své místo, bude s to mě zachránit jen proto, že jsem se na něm ocitl. Lehký, lehký, lehký - poletím jako šíp prostorem Ducha, abych ochutnal všeho až po svůj vlastní okraj - naplním se lehkostí. Vše ve mně poletí, protože se rozhodne do volnosti. Jsem jako pták čistého vnímání, dotknu se a čistou plochou v bytí. Rozlomím pečeť, vnímání bude pukat jako uzrálé bukvice, vezmu je do rukou a přivoním k nim s písní 'Leť můj smutku, leť' budu jejich správcem pro staré. Dám se síle a nedotknu se žádné její vrstvy, protože síla je čistá. Stopy letu zpomalí se do jediného dokonalého otisku času do kamene. Jako když spálíš oheň. Čisté zůstane čisté a navždy čitelné.