Ani ne před měsícem se v Praze odehrála konference
TEDx Prague 2012. Přiznám se, že z prvního ranního bloku jsem byl (až na výjimku v podobě
Miroslava Bárty) v podstatě dost rozpačitý a hluboce jsem litoval, že nejsem raději se svým malým synem. U posledního vystoupení prvního bloku se mi dokonce udělalo zle a chtělo se mi zvracet. Pak naštěstí přišel oběd a čas trošku vydechnout. Dal jsem tomu šanci a dočkal se. Druhý blok začal nádherným tanečním divadlem
DOT 504 Lenky Vágnerové a Pavla Maška s názvem Man Hunt a na úplném konci druhého bloku vystoupil
Radvan Bahbouh, jehož výpověď byla hluboká a autentická. Má ranní frustrace a nevolnost byly tytam. A pak přišel třetí blok. A s ním spousta pozoruhodných lidí.
Renata Chmelová, která zaníceně - jak se na aktivistku sluší a patří - hovořila o tom, jak se stát z manažerky občanskou aktivistkou, Ivana Málková (prozatím bez videa), která zajímavým způsobem přiblížila cestu bez cíle, až nakonec přišlo TO vystoupení, kvůli kterému nelituji, že jsem tu sobotu nezůstal doma. Jan Kremláček, hovořil o bohatství života, jež bych pro sebe shrnul do 'Vypni hlavu, zapoj srdce'. Hovořil o něm tak, že jsem tu hlavu na místě vypnul a poslouchal srdcem. A srdce se radovalo, protože vědělo, že tohle je živé. Bylo to dokonalé. Záznam z vystoupení s vámi rád sdílím.
