Dogma se dá uvolnit jedině volným smíchem z plic, při němž zvoní v uších

(C) youngprimitive.cz

George Carlin byl americký bavič a skvělý komik, jemuž nebylo nic svaté. V jazyku nalezneme pro pojem "není mu nic svaté" nadějnou oporu. Spočívá v uvolnění. Je zajímavé, že vše, čeho se nám během posledních zruba tří tisíc let dostalo z vůdčích kruhů, mělo formu dogmat, jež nakonec vždy vedly k udržení autoritářského strnule podřízeného statu quo, jenž byl sice časem kulturálně modifikován, ale zároveň také mocensky sofistikovaně utužován a prohlubován. Není proto divu, že současný globalizovaný status quo vrcholí právě v této době a ve tvaru, jenž je popsán známým citátem: "Nejvyšší forma otroctví je ta, kde si otrok své otroctví už ani neuvědomuje." ... a je ochoten se za něj dokonce prát, dodávám já a narážím na nedávnou celospolečenskou reality show s místy až extatickými projevy, kterou jsme nazvali 'volby' a jež vyprodukovala kohosi, koho jsme si následně instalovali jako takzvaného 'prezidenta'. Z pohledu skutečnosti Univerza naprosto virtuální zážitek, který se nikdy doopravdy nestal, pro mnohé lidské bytosti ovšem absolutní fakt, který pocítili na svých tělech a na kterém staví svůj život. Dogmatu takzvaných voleb se George Carlin moc hezky dotkl ve známém videu 'Já nevolím!', dalšího tisíciletého dogmatu - náboženství - se moc hezky a vtipně dotýká ve videu 'Desatero'.