Motto: Čas od času v Univerzu nastane zvláštní událost, při níž čas ustoupí a uvolní místo prázdnému prostoru, který si pro sebe nazývám 'ničím', a z něhož se zvláštním způsobem začne odvíjet spirála skutečností, pro něž najdeme jazykovou oporu v pojmu 'zázrak'. Je dobré být v takové chvíli, naplněné až po okraj přítomností Ducha, připravený spolupracovat.
Zažil jsem to dnes na vlastní kůži při pracovní schůzce na britské ambasádě. Miluji Ducha anglického humoru, jenž se nevyznačuje toliko suchostí, která ho ale zvláštním způsobem zevnitř vyživuje a umocňuje, ale především svou přítomností Ducha, kteoru jsme si zvykli pojmenovávat jako 'duchapřítomnost'. Miluji, když to duchapřítomně zajiskří. Zvláštně se změní atmosféra prostředí, v němž je Duch přítomen. Je to nesmírně osvěžující a energizující. Mé vědomí takové situace zbožňuje, a proto je mé tělo nejspíš záměrně vyhledává. Tato dvě bytí umí skvěle spolupracovat, někdy až tak, že jen v tichém úžasu zírám. Zírám, jak do vědomí napadá to, co ho skutečně živí. Jak si tělo chodí pro tyto zkušenosti a v jakém dokonalém spojení jsou. Vypadá to, že moje tělo se definitivně rozhodlo spolupracovat na své záchraně s vědomím. Rád bych věděl, kdy se přidá to, čemu říkám 'já'?