Tajemství vzestupu: 13


Motto: Geometrie má dva poklady: pythagorovu větu a zlatý řez. První má cenu zlata, druhý připomíná spíše drahocenný kámen. Cesty, kterými lidé pronikají k podstatě nebeských dění, mi připadají téměř stejně podivuhodné jako tyto jevy samy. Předpovědi mohou číst pouze lidé vzdělaní, inteligentní a klidní.
Johannes Kepler, 17. století


Mystika čísel věří ve tři předpoklady. Za prvé – číslo ovlivňuje bytí věcí, neboť jim propůjčuje řád. Za druhé – číslo se tak stává prostředníkem mezi božským a pozemským. A tedy za třetí – pokud provádíme libovolné operace s čísly, mají tyto operace vliv i na věci, které s nimi souvisejí.

α

Už ve staroindických textech jsou čísla vzývána: „Zdar jedné! Zdar dvěma! A stu zdar!“ Zaříkávání, ve všech obřadech spjatých s množstvím kultur a náboženství, se často vázala k pevnému – magickému – počtu opakování. V budhismu jde např. o posvátné číslo 108. V čínském myšlení označuje například jednička univerzální jednotu, přičemž číselná řada jang seřazuje mužská – lichá čísla a řada jin sestává s ženských čísel – sudých. Ve starém Babylóně dostávali bohové přiřazené číslo podle své velikosti a významu. Židovská kabala vyvinula esoterickou číselnou nauku, vybudovanou na vysoce komplikované mystice čísel, která se zabývala tajemstvím stvoření. V mystických muslimských kruzích se zaměnitelnost čísel a písmen využívalo ke stále složitějším operacím, jež se projevují ve výkladu Koránu, v předpovídání budoucnosti a třeba i v poezii.

Ω

Zvlášť důležitou úlohu měla sedmička a dvanáctka. Sedm bylo tehdy známých planet (v 10. století) dvanáct je znamení zvěrokruhu. V západním světě se po celý středověk silně projevovalo antické dědictví, které v pythagorejské nauce hledalo souvztažnost mezi číselnými poměry, hudební harmonií a strukturou kosmu. Zejména Filon Alexandrijský ve svém díle propojil starozákonní a pythagorejské ideje a položil tak základy číselnou mystikou silně ovlivňovaného výkladu Bible. Číselné spekulace pythagorejců pronikly do mystiky středověku. Číslo deset bylo ceněno v kulturách s desítkovou soustavou, která se s velkou pravděpodobností odvíjela v předhistorických dobách z počtu prstů na rukou. Pro pýthagorejce byla desítka „všezahrnující, všeohraničující matka. Deset přikázání zná nejen křesťan, ale také buddhista, pět jich je pro mnichy a pět pro laiky. Podle kabaly stojí boží trůn na deseti sloupech. V islámu pěti smyslům vnějším odpovídá pět smyslů vnitřních a Mohamed měl deset učedníků, jimž přislíbil ráj. Čísla se využívala k lepšímu pochopení složitého světa, jako symboly, ale také k předpovídání budoucnosti.
via Věra Nosková

Posvátná geometrie je základním jazykem vesmíru. Podle jednoduchých zákonitostí posvátné geometrie je stvořena a uspořádána veškerá viditelná i neviditelná realita. Dělení buněk při mitoze, uspořádání atomů, molekul a prvků, oběžné dráhy planet, galaxie, šnečí ulita nebo květ růže. Při studiu posvátné geometrie se začnou propojovat naše mozkové hemisféry. Pravá mozková hemisféra, které se připisuje intuice a tvořivost, jednoduše, bez analyzování registruje a vnímá realitu tady a teď takovou, jaká je. Levá mozková hemisféra analyzuje v čase i prostoru, rozlišuje včera dnes a zítra, a taky dobře a špatně. Pochopením a vnímáním posvátné geometrie, samotným kreslením, nebo jenom pozorováním jednotlivých obrazců dochází ke sjednocování polarit a začínáme vstupovat do vědomí Jednoty.

Schody, vybudované podle základního přírodního pricnipu tzv. Fibonacciho spirály ve vatikánském muzeu.






Posvátná geometrie stanovuje přesná pravidla, jež uplatňovaly všechny civilizace na Zemi při stavbě pyramid, katedrál, chrámů, paláců a zahrad. Všechny skvosty světové kultury vytvořili výteční architekti, stavitelé a umělci. Jedině tak mohla vzniknout jedinečná díla, z kterých vyzařuje soulad s přírodou a vesmírem. Působí na nás, aniž bychom dokázali rozumově vysvětlit proč. Říkáme, že tato místa, stavby či díla mají Genius Loci (duch místa), v kontextu dnešní doby chápán ve smyslu specifické atmosféry dané oblasti, prostředí, uměleckého díla či stavby. Takováto díla jsou nadčasová. Principy posvátné geometrie jsou cíleně postaveny na přesných matematických propočtech, které vychází z univerzálních principů, jež platí v přírodě a ve vesmíru. Do jaké míry nám bude vůbec kdy odhalena symbolika a skutečný smysl a význam těchto staveb? Každopádně principy posvátné geometrie, ze kterých bylo při stavbě chrámů a dalších staveb vycházeno, mohou být pro nás klíčem k hlubšímu poznání.
via 2012rok.sk



"Květ života" lze nalézt ve všech hlavních náboženstvích světa. Obsahuje vzory stvoření, jež se vynořily z "Velké prázdnoty". Vše je vytvořeno myšlenkou Stvořitele. Po stvoření semena života pokračoval stejný vířivý pohyb, jenž vytvořil další strukturu známou jako vejce života. Tato struktura je základem pro hudbu, protože vzdálenosti mezi jednotlivými sférami jsou totožné se vzdálenostmi mezi tóny a půltóny v hudbě. Nacházíme zde také pozoruhodnou shodu s buněčnou strukturou tzv. třetího embryonálního rozdělení (první buňka se rozdělí na dvě buňky, pak na čtyři buňky, poté do osmi). Další rozvoj této struktury vytváří lidské tělo a všechny energetické systémy, včetně těch používaných k vytvoření Merkaby. Pokud budeme dále pokračovat v rozvoji této struktury do více a více oblastí, skončíme ve struktuře zvané "Květ života".



Květ života potenciuje pradávný mystický symbol, jenž vytvoříme nakreslením 13 kruhů, vycházejících z Květu Života. Tímto způsobem obsáhneme nejdůležitější posvátný vzor ve Vesmíru. Je zdrojem všeho, co existuje a nazývá se "Ovocem života". Obsahuje 13 informačních systémů. Každý z nich vysvětluje odlišný aspekt reality. Proto jsou tyto systémy schopny poskytnout přístup k poznání všeho, počínaje lidským tělem, až ke galaxiím. V prvním systému je možné vytvořit všechny molekulární struktury jakékoli živé buněčné struktury, která existuje ve Vesmíru, tedy v podstatě každého živého tvora. Nejběžnější formou "Květu života" je hexagonální vzor (kde střed každé kružnice je na obvodu šesti okolních kruhů stejného průměru), složený z 19 kompletních kruhů a 36 dílčích kruhových oblouků, ohraničených velkým kruhem. "Semeno života" je tvořeno sedmi kruhy, umístěnými v šestinásobné symetrii, která tvoří vzor kruhů a čoček, jež slouží jako základní součást Květu Života.



Nastal čas obnovit naše spojení se Zemí a otevřít naše srdce k moudrosti ženského principu, s cílem obnovit rovnováhu mezi mužskými a ženskými energiemi. Rok 2013 je symbolický, protože číslo 13 bylo odjakživa spojováno s bohyní a božskou ženskostí. "Třináctka je tradičně spojována s božskou ženskostí. V dávných dobách bylo třináct "měsíců" v roce, protože je třináct úplňků, a proto třináct menstruačních cyklů ročně. Třinácté písmeno abecedy je "M", jež je spojeno s mnoha označeními, včetně označení ženské matky, mléčných žláz, menstruace a jedním z nejsilnějších ženských archetypů ve světě, Panny Marie. Číslo 13 označuje návrat bohyně ženství ve všech věcech."

Podle Pythagora, byla věda čísel odjakživa základem všech věcí a číslo 13 je nejtajemnějším ze všech čísel, protože to je číslo přeměny. Bylo to jedno z nejvíce uctívaných čísel v dávných kmenových a domorodých kulturách, kvůli počtu lunárních měsíců v měsíčním cyklu roku. Magická třináctka tak odjakživa reprezentovala smrt a znovuzrození současně, jako 13. měsíc uzavření jednoho roku a otevření dalšího současně. Oba, muslimský i židovský kalendář stále fungují na tomto principu a 13. měsíc je měsícem jejich náboženských svátků.


Sophia [řecky Σοφíα - moudrost], emanace ženského božského principu.

Nový věk vědomých Žen, počatý magickým symbolem roku 2013 - nesoucím přeměnu - v němž se s veškerou úctou a pokorou začínáme pomalu probouzet, s sebou nese vzestup dosud chybějících kvalit, jako jsou:

Síla stvoření. Ženy jsou přírodními tvůrci, nesoucími v sobě jiskru života. Hluboce ctěme tuto schopnost ženy proniknout do kolektivní síly stvoření.

Požehnání. Ženy poskytují požehnání. Přijetím své role sestry a spolutvůrce budoucnosti, ženy žehnají jedna druhé a podporují stále rostoucí ženskou energii v sobě.

Spolupráce. Ženy jsou spolu schopny spolupracovat, poskytovat si požehnání jako sestry, sdílet svou energii a srdce.

Intuice. Každá žena má tento dar, založený na vnitřním poznání. Když ženy proniknou do hluboké důvěřující moci, vidí jasně a daleko.

Cit. Ženy jsou strážci citového světa. Dokáží ztělesnit a ocenit krásu ve svém životě.

Moudrost. Ženy poskytují moudré rady, pokud se cítí v bezpečí, aby se mohly podělt o své názory.




Možná to vše spolusouvisí s pozoruhodným a fantasticky znějícím fenoménem přeměny (mutace) uhlíku - základního stavebního kamene života - skládajícího se v nový vzor, nacházející oporu v součtu 6+6+1.