O Bitcoinu jste se donedávna dočetli především jako o 'rychlé cestě k zbohatnutí', zatímco teď hlavně v souvislosti s 'obrovským propadem' a 'masivními ztrátami', případně 'koncem krypta'. Je tomu ve skutečnosti tak? Mluví se o něm totiž i jako o 'prostředku nastolení světového míru', nebo 'digitálním zlatu'. Kdy, jak a proč vznikl Bitcoin a jaká je jeho filozofie? Jaký by mohl mohl mít dopad na světový mír? O tom všem se dočtete v tomto postu.
Tvůrce Bitcoinu Satoshi Nakamoto věřil, že nedostatek může vytvořit hodnotu tam, kde předtím žádná nebyla. Koneckonců, na Zemi je jen jedna Mona Lisa, jen určitý omezený počet Picassů a omezená zásoba zlata. Možná si dokonce ještě někteří z vás pamatujete dobu, kdy byly dokonce i československé bankovy "kryté zlatem" Státní banky československé. Jednalo se o tzv. "zlatý standard", kdy používané bankovky v oběhu zastupovaly zlato a byly za zlato směnitelné. Zlatý standard byl měnový systém, v němž byla hodnota měny nebo papírových peněz přímo vázána na zlato. Zlatý standard se používal k určení hodnoty měny. V současné době ho ale nepoužívá žádná vláda na světě a člověka napadne, čím jsou dnes papírové bankovky vlastně kryty? Jakou reprezentují hodnotu?
Všechny měny světa jsou dnes součástí tzv. fiat systému (výraz "fiat" je odvozen z latinského fieri, což znamená svévolný akt nebo nařízení). Jedná se o měnový systém, v němž je hodnota měn v konečném důsledku založena čistě na vládním nařízení. Dnes máme tedy poprvé v historii situaci, kdy jsou všechny měny penězi pouze proto, že to říká zákon. Žádná z nich nemá žádnou vnitřní hodnotu, ani není kryta žádnými rezervami, jako je zlato. A nejen to, většina peněz je dnes bezhotovostních (virtuální čísla na účtech bank), jež jsou tvořena zejména poskytováním úvěrů - zjednošueně řečeno lze tedy říct, že fiat peníze jsou dnes kryty dluhem. Čím více toho banky rozpůjčují, tím více bezhotovostních peněz existuje v oběhu a vytvořené peníze jsou kryty slibem dlužníků půjčky splatit.
Pozn. V dubnu 2022 vykázal meziroční pokles hodnoty české koruny mínus 16 %, přičemž se spekuluje, že je to ve skutečnosti daleko víc.
Pojďme si to shrnout. Fiat měna jako je např. česká koruna je fyzickým prostředkem směny, reprezentovaným mincemi a bankovkami s neomezeným přísunem, který si vláda vydává a dodává do oběhu podle potřeby, přičemž vše je centralizováno a kontrolováno zákonem a bankami. Hodnota měny se odvíjí od ceny na trhu a regulací centrální banky, což je v přímém protikladu s ideou tvůrce bitcoinu Satoshi Nakamoty, jenž věřil, že nedostatek může vytvořit hodnotu tam, kde předtím žádná nebyla. Bitcoin je totiž naopak výhradně digitálním prostředkem směny, reprezentovaným jedním privátním a jedním veřejným kusem kódu, jenž má omezenou nabídku (proto se o něm někdy hovoří jako o tzv. digitálním zlatu), produkují ho počítače, je decentralizovaný (nemá ho pod kontrolou žádná vláda, ani instituce) a jeho hodnota je tvořena výhradně nabídkou a poptávkou.
Bitcoin mění pravidla hry
Pokud je nějaké osobě, skupině nebo vládě svěřeno nastavení peněžní zásoby jako je tomu u měny fiat, musí jí být svěřena také důvěra v to, že s ní nebude nikdo manipulovat (hahaha). Bitcoin je decentralizovaný a nepotřebuje takovou důvěru - nikdo ho nemá pod kontrolou a nikomu není třeba v tomto smyslu nijak věřit. Protože bitcoin není kontrolován žádnou osobou ani skupinou, existují naopak přísná konsenzuální pravidla pro to, kolik bitcoinu se vytvoří a jak se uvolní. Když Satoshi Nakamoto vytvořil bitcoin, stanovil přísný limit počtu bitcoinů, které mohou kdy existovat. Nikdy nebude existovat více než 21 milionů bitcoinů. Tento limit, známý jako hard cap, je zakódován ve zdrojovém kódu bitcoinu a je vynucován uzly v síti. Proč ale Satoshi Nakamoto zvolil právě toto číslo? Satoshi uvažoval, že pokud by 21 milionů mincí používala určitá část světové ekonomiky, 0,001 BTC (1 mBTC) by mohl mít hodnotu přibližně 1 €. Tato předpověď se naplnila již v roce 2013, kdy bitcoin poprvé prolomil cenovou hranici 1 000 €. Ačkoli Satoshi přirovnává cenu bitcoinu k euru, jednoduchá matematika naznačuje, že měl možná mnohem větší vizi - což lépe vysvětluje, proč byla zvolena maximální hodnota 21 milionů. V době vzniku bitcoinu činila celosvětová peněžní zásoba přibližně 21 bilionů dolarů. Tento údaj, známý jako peněžní zásoba M1, se skládá z celkové hodnoty všech fyzických peněz na světě, včetně hotovosti, mincí, cestovních šeků a dalších. Pokud by se bitcoin stal jedinou světovou měnou - a nahradil by všechny ty, z nichž se skládá údaj M1 - pak by každý BTC měl hodnotu 1 milion dolarů. Protože v každém bitcoinu je 100 milionů satoshi, hodnota každého satoshi by tak činila 0,01 USD. Skutečnost, že se tato čísla tak těsně shodují, by byla pozoruhodnou náhodou, pokud by nešlo o záměr. Je tedy omezení nabídky bitcoinu filozofickým gestem, nebo výsledkem neúprosné matematické logiky? To ví jen Satoshi Nakamoto - a ten (nebo ta) to neřekne.
Bitcoin mění pravidla hry
Pokud je nějaké osobě, skupině nebo vládě svěřeno nastavení peněžní zásoby jako je tomu u měny fiat, musí jí být svěřena také důvěra v to, že s ní nebude nikdo manipulovat (hahaha). Bitcoin je decentralizovaný a nepotřebuje takovou důvěru - nikdo ho nemá pod kontrolou a nikomu není třeba v tomto smyslu nijak věřit. Protože bitcoin není kontrolován žádnou osobou ani skupinou, existují naopak přísná konsenzuální pravidla pro to, kolik bitcoinu se vytvoří a jak se uvolní. Když Satoshi Nakamoto vytvořil bitcoin, stanovil přísný limit počtu bitcoinů, které mohou kdy existovat. Nikdy nebude existovat více než 21 milionů bitcoinů. Tento limit, známý jako hard cap, je zakódován ve zdrojovém kódu bitcoinu a je vynucován uzly v síti. Proč ale Satoshi Nakamoto zvolil právě toto číslo? Satoshi uvažoval, že pokud by 21 milionů mincí používala určitá část světové ekonomiky, 0,001 BTC (1 mBTC) by mohl mít hodnotu přibližně 1 €. Tato předpověď se naplnila již v roce 2013, kdy bitcoin poprvé prolomil cenovou hranici 1 000 €. Ačkoli Satoshi přirovnává cenu bitcoinu k euru, jednoduchá matematika naznačuje, že měl možná mnohem větší vizi - což lépe vysvětluje, proč byla zvolena maximální hodnota 21 milionů. V době vzniku bitcoinu činila celosvětová peněžní zásoba přibližně 21 bilionů dolarů. Tento údaj, známý jako peněžní zásoba M1, se skládá z celkové hodnoty všech fyzických peněz na světě, včetně hotovosti, mincí, cestovních šeků a dalších. Pokud by se bitcoin stal jedinou světovou měnou - a nahradil by všechny ty, z nichž se skládá údaj M1 - pak by každý BTC měl hodnotu 1 milion dolarů. Protože v každém bitcoinu je 100 milionů satoshi, hodnota každého satoshi by tak činila 0,01 USD. Skutečnost, že se tato čísla tak těsně shodují, by byla pozoruhodnou náhodou, pokud by nešlo o záměr. Je tedy omezení nabídky bitcoinu filozofickým gestem, nebo výsledkem neúprosné matematické logiky? To ví jen Satoshi Nakamoto - a ten (nebo ta) to neřekne.
Omezená nabídka bitcoinů je obrovskou výhodou. Díky ní je kryptoměna vzácná, což teoreticky zajišťuje, že si její hodnota udrží stabilní růst po mnoho let. Z tohoto důvodu se bitcoinu často říká "digitální zlato"; protože stejně jako zlata existuje jen určité množství bitcoinů. Omezením maximální nabídky a zpomalením rychlosti vzniku nových bitcoinů Satoshi zamýšlel, aby každá jednotlivá jednotka bitcoinu (známá jako satoshi) časem získala na hodnotě. Mimochodem, v prvních měsících existence bitcoinu vytěžil zakladatel Satoshi Nakamoto, jehož identita je neznámá, až 1,1 milionu bitcoinů - obrovské jmění, které dodnes zůstává nedotčeno. V červnu 2021 by Satoshiho zásoba Bitcoinů měla hodnotu přes 40 miliard dolarů; při historickém maximu bitcoinu na úrovni 64 000 dolarů by měla hodnotu 71 miliard dolarů, což by Satoshiho zařadilo mezi nejbohatší lidi na světě. V současné době je v oběhu 19 084 968,75 BTC (z 21 milionů), což je necelých 91 % a pro vytěžení je stále k dispozici 1,915,031.3 BTC při denním tempu 900 BTC, přičemž konec těžby se odhaduje na rok 2140.
Skutečná hodnota Bitcoinu
Jaká je ale vlastně skutečná hodnota bitcoinu a je doopravdy na konci s dechem? Je čas se ho definitivně zbavit? Ve chvíli, kdy vzniká tento post je jeho hodnota na úrovni 471,359 Kč a ano, proti listopadu 2021, kdy to bylo 1,346,820 korun je to obrovský propad. Je mi upřímně líto všech, kdo v listopadu 2021 investovali své těžce nabyté fiat peníze s vidinou rychlého zbohatnutí. O tom totiž podle mě bitcoin vůbec není. Nebo je, ale jen pro pár šťastlivců, kteří chytnou vlnu a následně se vyfotí na instagram se svým novým lambem. To je v pořádku a přejme jim to. Bitcoin je ale o něčem daleko hlubším a podstatnějším, a na jeho cenu (nebo spíš hodnotu) je třeba se dívat v širších a hlubších souvislotech, a především v delších cyklech, které jsou spojeny s tzv. půlením. Při takovémhle pohledu (viz obrázek níže) zjistíte, že se vlastně vůbec nic neděje, vše je v normálu a pokud někdo 30. června napíše, že 'bitcoin by podle odborníků mohl v roce 2022 dosáhnout 100 000 dolarů', tak by vlastně mohl dít coela klidně pravdu. Takže rada rozhodně zní: "HOLD". ))
Jak souvisí Bitcoin se světovým mírem
Skutečná hodnota Bitcoinu
Jaká je ale vlastně skutečná hodnota bitcoinu a je doopravdy na konci s dechem? Je čas se ho definitivně zbavit? Ve chvíli, kdy vzniká tento post je jeho hodnota na úrovni 471,359 Kč a ano, proti listopadu 2021, kdy to bylo 1,346,820 korun je to obrovský propad. Je mi upřímně líto všech, kdo v listopadu 2021 investovali své těžce nabyté fiat peníze s vidinou rychlého zbohatnutí. O tom totiž podle mě bitcoin vůbec není. Nebo je, ale jen pro pár šťastlivců, kteří chytnou vlnu a následně se vyfotí na instagram se svým novým lambem. To je v pořádku a přejme jim to. Bitcoin je ale o něčem daleko hlubším a podstatnějším, a na jeho cenu (nebo spíš hodnotu) je třeba se dívat v širších a hlubších souvislotech, a především v delších cyklech, které jsou spojeny s tzv. půlením. Při takovémhle pohledu (viz obrázek níže) zjistíte, že se vlastně vůbec nic neděje, vše je v normálu a pokud někdo 30. června napíše, že 'bitcoin by podle odborníků mohl v roce 2022 dosáhnout 100 000 dolarů', tak by vlastně mohl dít coela klidně pravdu. Takže rada rozhodně zní: "HOLD". ))
Jak souvisí Bitcoin se světovým mírem
New York Tribune, 4. prosince 1921: Henry Ford v deníku předkládá svou myšlenku v článku s názvem "Ford by nahradil zlato energetickou měnou a zastavil války", ve kterém hovoří o vybudování "největší elektrárny na světě" a vytvoření nového měnového systému založeného na "jednotkách energie". Ford, který v roce 1903 založil společnost Ford Motor Company, v článku dále uvádí: "V rámci systému energetické měny by standardem bylo určité množství energie vynaložené za jednu hodinu, které by se rovnalo jednomu dolaru. Jde prostě o to, abychom mysleli a počítali v jiných termínech, než jaké nám stanovila mezinárodní bankovní skupina, na kterou jsme si tak zvykli, že si myslíme, že jiný žádoucí standard neexistuje." Nejenže by Fordova energetická měna byla kryta energií měřenou v kilowatthodinách (kWh), ale také uvažoval o tom, že by tato měna "byla vydávána pouze v určitém konkrétním množství a za určitým účelem". Ačkoli Ford nikdy nedokázal prosadit svou vizi plně kryté měny, bitcoin po sto letech tuto myšlenku zřejmě potvrdil. Od roku 2009 bylo vytěženo více než 19 milionu BTC prostřednictvím energeticky náročného procesu těžby, který vyžaduje, aby počítače řešily stále složitější matematické problémy. Tato těžba typu proof-of-work vyvolala silnou kritiku kvůli údajnému dopadu na životní prostředí - což je krátkozraké tvrzení, které ignoruje schopnost bitcoinu urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie.
O vztahu mezi zlatem a válkou Ford vysvětluje: "Základním zlem zlata ve vztahu k válce je skutečnost, že je možné ho ovládat. Zlomte kontrolu a zastavte válku." Někteří z nejhorlivějších zastánců bitcoinu věří, že principy zdravých peněz v této kryptoměně by mohly odstranit války tím, že by se snížila schopnost státu financovat konflikty prostřednictvím inflace. Zatímco zlatý standard ztěžuje vládám nafukování měny, "mezinárodní bankéři", jak vysvětlil Ford, kontrolovali většinu zásob zlata. Tento proces kontroly a hromadění drahých komodit umožnil finančním elitám vytvořit aktivní trh s penězi, kterému se v době války dařilo. Vždy se vědělo, že Henry Ford předběhl svou dobu, ale také on uvažoval o konceptu, který je velmi podobný tomu, který je popsán v bílé knize o bitcoinu. Ford měl dokonce naplánované místo, kde měl tuto myšlenku odstartovat, a to na přehradě Muscle Shoals Dam. Fordův článek o energetické měně v New York Tribune si bere na mušku nejen bankéře, ale obviňuje i zlato. "Když to analyzujete, je to velmi jednoduché," zdůraznil Ford. "Příčinou všech válek je zlato. Ukážeme světu dvě věci, zaprvé proveditelnost, zadruhé vhodnost vytlačení zlata jako základu měny a nahrazení jeho místa nepomíjivým přírodním bohatstvím světa. Téměř všichni na světě, kromě novin a bankéřů, uznávají, že civilizace vstoupila do nové éry. Noviny to nevidí a mezinárodní bankéři to vidět nechtějí - znamenalo by to změny ve světových financích a bankéři se změnám vždy brání." Dalo by se říci, že dnes se většina transakcí provádí převážně prostřednictvím databází bankovního systému. V mnoha ohledech tedy Ford dosáhl svého, protože mocní v podstatě nahradili zlato nekrytým fiatem. Fiat je však na hony vzdálen měně kryté vzácnými zdroji a energií, o které Ford kdysi dávno snil.
Buckminster Fuller, americký architekt, teoretik systémů, autor, designér, vynálezce, filozof a futurista, jenž je autorem výroku: "Věci nezměníte tak, že budete bojovat s existující realitou. Abyste něco změnili, vytvořte nový model, který učiní existující model zastaralým," přinesl v roce 1981 ve své knize 'Critical Path' relevantní tezi: "V tomto vesmírně jednotném, pro celé lidstvo společném systému energetických hodnot budou náklady vyjádřeny v kilowatthodinách, watthodinách a watt-sekundách práce. Kilowatthodiny se stanou základním kritériem kalkulace nákladů na produkci komplexu metabolických zapojení pro každou funkci nebo položku. Toto jednotné oceňování energie nahradí všechny divoce se měnící, názorově vyhraněné a vrcholně mocensky manipulovatelné peněžní systémy na světě. Časově-energetický světový účetní systém odstraní všechny nerovnosti, k nimž nyní dochází v souvislosti s arbitersky manévrovatelnou mezinárodní přepravou zboží a bankéři vymyšlenou mezinárodní obchodní bilancí vrcholné ekonomické moci. Odstraní všechny záludné bankovní operace a trhy s cennými papíry, které využívají všech dnes fungujících rozdílů v časových pásmech po celém světě, a to vše bez vědomí dvou miliard lidí, kteří spí. Světová energetická síť bude zodpovědná za rychlý zánik 150 národností planety Země. Nyní máme 150 superadmirálů, kteří se všichni snaží velet stejné lodi, aby se vydala různými směry, což má za následek, že loď se točí v kruhu a nikam se nedostane. Těchto 150 národů působí jako 150 krevních sraženin, které blokují tok recirkulujícího provozu nezbytného pro realizaci vědecké revoluce v oblasti designu."
Existuje hluboké přesvědčení, že přechod k jednotné měně, založené na energii by ukončil války. Národy by teoreticky mohly postupně zrušit svůj jaderný arzenál a zaměřit jeho potenciál na těžbu a získání jednotné měny, založené na konsenzuálním protokolu. Vlastně by se dalo říct, že bitcoin už takovou jednotnou energetickou měnou, kterou si Ford a Fuller představovali, je, jen si to většina lidí zatím jen neuvědomuje. Energetické zdroje všeho druhu jsou rozprostřeny po celé planetě a vytvoření rovných podmínek, na základě kterých všichni hrají podle stejných pravidel, díky kterým získají bitcoiny, by mohlo vést k lepším a mírovějším výsledkům.
Buckminster Fuller, americký architekt, teoretik systémů, autor, designér, vynálezce, filozof a futurista, jenž je autorem výroku: "Věci nezměníte tak, že budete bojovat s existující realitou. Abyste něco změnili, vytvořte nový model, který učiní existující model zastaralým," přinesl v roce 1981 ve své knize 'Critical Path' relevantní tezi: "V tomto vesmírně jednotném, pro celé lidstvo společném systému energetických hodnot budou náklady vyjádřeny v kilowatthodinách, watthodinách a watt-sekundách práce. Kilowatthodiny se stanou základním kritériem kalkulace nákladů na produkci komplexu metabolických zapojení pro každou funkci nebo položku. Toto jednotné oceňování energie nahradí všechny divoce se měnící, názorově vyhraněné a vrcholně mocensky manipulovatelné peněžní systémy na světě. Časově-energetický světový účetní systém odstraní všechny nerovnosti, k nimž nyní dochází v souvislosti s arbitersky manévrovatelnou mezinárodní přepravou zboží a bankéři vymyšlenou mezinárodní obchodní bilancí vrcholné ekonomické moci. Odstraní všechny záludné bankovní operace a trhy s cennými papíry, které využívají všech dnes fungujících rozdílů v časových pásmech po celém světě, a to vše bez vědomí dvou miliard lidí, kteří spí. Světová energetická síť bude zodpovědná za rychlý zánik 150 národností planety Země. Nyní máme 150 superadmirálů, kteří se všichni snaží velet stejné lodi, aby se vydala různými směry, což má za následek, že loď se točí v kruhu a nikam se nedostane. Těchto 150 národů působí jako 150 krevních sraženin, které blokují tok recirkulujícího provozu nezbytného pro realizaci vědecké revoluce v oblasti designu."
Existuje hluboké přesvědčení, že přechod k jednotné měně, založené na energii by ukončil války. Národy by teoreticky mohly postupně zrušit svůj jaderný arzenál a zaměřit jeho potenciál na těžbu a získání jednotné měny, založené na konsenzuálním protokolu. Vlastně by se dalo říct, že bitcoin už takovou jednotnou energetickou měnou, kterou si Ford a Fuller představovali, je, jen si to většina lidí zatím jen neuvědomuje. Energetické zdroje všeho druhu jsou rozprostřeny po celé planetě a vytvoření rovných podmínek, na základě kterých všichni hrají podle stejných pravidel, díky kterým získají bitcoiny, by mohlo vést k lepším a mírovějším výsledkům.