Je čas začít se dívat na pohádky. A tím "dívat se" myslím začít je doopravdy vidět. Většina z nich, díky tomu že autoři nejsou svázáni konvencí možného, přináší zajímavý informační kód, obsahující důležité poznání. Zatímco staré a tradiční pohádky se dotýkají naší mýtické minulosti a čerpají z příběhu našich předků, moderní (většinou animované) příběhy nesou poznání, týkající se našeho světa (ikdyž ne všechny, samozřejmě). Tak třeba Příšerky s.r.o., kdo jste je viděli a znáte, víte, že v této pohádce existuje svět příšer, které získávají energii z dětí skrz strašení. Strach se prostřednictvím zachyceného dětského jekotu stává energetickou podstatou fungování světa příšer. Do příběhu přicházíme v době, kdy probíhá energetická krize, protože strašit děti je čím dál složitejší. Existuje jedno tabu - dítě nesmí proniknout do světa příšer, protože existuje představa o jeho "smrtelné jedovatosti". Příběh se rozvine tak, že jedno malé dítě pronikne do světa příšer a zkamarádí se se dvěma z nich. Ti jsou pak díky přátelství nuceni poznat svou skutečnou podstatu, začít neuvěřitelně riskovat holý život, kariéru a sociální postavení, aby se v podstatě omylem dopátrali zločiného spiknutí - pár příšer rozjelo tajný projekt na unášení dětí a získávání jekotu násilím, protože věří že takto udrží zisky a správní rada a akcionáři budou spokojeni - jednoduše chtějí udržet pohromadě starý svět, jak ho znají. Komplot se podaří rozbít a starý svět se rozpadne. Happy end se dostaví v tom, že příšery přijdou na to, že dětským smíchem lze získat desetnásobek energie. To přetvoří je samé, jejich svět a přinese neuvěřitelné nové možnosti. Konec.
A teď paralela k našemu bytí: žijeme ve světě příšer, které nám ve velkém kradou energii, protože jsme uvěřili, že jejich svět je skutečný a je i naším světem. Příšery jsou politici, byznysmeni a média. Bojíme se jejich strašení a dobrovolně odevzdáváme svou životní energii prostřednctvím pozornosti. Sledujeme zprávy v médiích - hrozby, války, epidemie, vraždy - určitě se po každých takových zprávách cítíte vyčerpaní. Nenávidíme a řešíme politiky - tím jim odevzdáváme obrovskou porci energie skrz naši spozornost. Byznysmeni ovládají svět přes peníze a hraní si s nimi - peníze poutají obrovskou pozornost, protože se mylně domníváme, že jsou podstatou našeho přežití na zemi. A tak se utvořil podivný kruh síly, který nás prostřednictvím naší pozornosti udržuje v permanetním strachu a napětí - Příšery, s.r.o., svět který bude existovat tak dlouho, jak dlouho se ho budeme bát. Tento svět se nyní dostal do energetické krize. Lidé už nejsou tak hloupí a nevzdělaní jako v minulosti. Mají přístup k novým informacím a spoustě velkých lží už přestali věřit. Dokonce se zabývají novým vzděláním - je tedy čím dál těžší je vystrašit, aby pustili šťávu. Je načase vymyslet sofistikovanější způsob strašení a získávání energie, aby se udržel pohromadě starý svět, jako ho známe. Ještě nevím co to bude, ale hodně se hovoří o tom, že po terorismu (který už tolik netáhne) přijde nějaká globální hrozba ve formě epidemie, nebo dokonce útoku mimozemšťanů. Osobně nevěřím žádným iluminátským teoriím spiknutí, kterých je dnes plný internet. Fakt je, že k tomu aby přestal starý svět Příšer, s.r.o. existovat, stačí jediné:
přestat mu věnovat pozornost.
A teď nemluvím o nějaké rezignaci a smíření se s tím, jak to je. Nebo nedejbože o emigraci do vnitřního světa své rodinné chalupy. Dokonce jsem slyšel větu geniálně vystihující iluzi vlivu:
"Ale když tomu nebudu věnovat pozornost, tak všechno rozkradou!" Muvím o uvědomění si toho, čím nás první kruh síly drží v šachu a zachování se podle toho. Když vidím jak to funguje, mám možnost se nějak zachovat. Mám možnost se kdykoli svobodně odpojit a přestat tento kruh zásobovat svojí silou (energií). Mám stoprocentní možnost se toho neúčastnit tím, že si vyberu svoje. Nové, vlastní, originální svoje. Co se pak stane? Celý ten starý svět Příšer, s.r.o. se zhroutí sám do sebe. Tím, že ho přestaneme vyživovat zvenčí se sám zevnitř sežere a zmizí. A teď nemluvím o stovky let trvající evoluci, teď mluvím o kvantovém skoku, který se uděje v jednom neviditelném okamžiku, aniž by si ho starý svět všiml. Nové vědomí klepe na dveře. Slyšíte?
