Tak dlouho se naše kultura zaštiťovala vědeckým materialismem, jenž měl popřít existenci Boha, až se sama věda i hmota (matérie) postavily proti. V moderní kvantové fyzice jsme svědky mnoha vědeckých objevů, jež hovoří o tom, že vše okolo nás obsahuje živou pulsující energii (vědomí) a že úroveň poznání (osobní síly) je přímo úměrná úrovni rozšířeného vědomí (naší kapacitě). Myslím, že vědecký materialismus je, jako ostatně všechny "ismy", u konce s dechem, protože neznám jednoho jediného člověka, jemuž by samotná kumulace materiálního bohatství přinesla trvalé vnitřní štěstí a soulad. Zaobírat se matérií jako primárním záměrem existence člověka na zemi, znamená zaobírat se strachem ze ztráty a být permanentně ve ztrátě (co se energie týče). Hovoří se o tzv.
strachem hnané životní filozofii. A naopak, zaobírat se živou pulsující energií všeho okolo, znamená napojit se na nekonečný zdroj energie, síly, možností, zdraví, lásky a štěstí, a permanetně vědomě tvořit svůj osud, a setkávat se s čím dál většími porcemi volné energie, připravenými pro skutečnou tvorbu.
Vypadá to, jako kdyby vědci naši starou civilizaci zradili, ale je to přesně naopak. Jsou jen součástí velkého přerodu do nového vědomí. Objevují a referují. Kvantová fyzika je ohromné dobrodružství, jež pracuje s živou představivostí, skutečnou kreativitou a opravdovými novými možnostmi. Například říká, že to co začneme pozorovat (na co se zaměříme) se díky našemu záměru (pozorování) začne tvořit podle našeho záměru (k obrazu nás samých). Jsme tedy okamžitými a permanentními spolutvořiteli všeho co vidíme, slyšíme, prožíváme, s čím se setkáváme a co se nám děje. Jsme to my a náš výběr. Pakliže přistupujeme k této čisté tvořivé síle (potenciálu) nevzdělaní (a teď nehovořím o akademckém, ale skutečném novém vzdělání), nemáme jednoduše dosah na to, co se nám děje a proč se nám to děje. Nevidíme. Jak by nám například univerzum mohlo napéct buchty, když si to ani nedokážeme představit? Nedokážeme to zaměřit a vylovit potřebné vlákno reality k tomu, aby se tak mohlo stát. A přitom se v univerzu určitě někde pečou buchty a chutnají báječně. Jestliže je univerzum celistvé, dokonalé, vševědoucí a všeobsahující, pak tam někde přece MUSÍ být možnost, že nám upeče buchty. Jde jen o to najít ta správná vlákna a tvořivě je pospojovat dohromady do nové reality.
Podívejte se na skvělý film na tohle téma, v němž je mimo jiné citován nositel Nobelovy ceny za fyziku Max Planck:
"Kolem nás neexistuje hmota jako taková. Veškerá hmota má původ a existuje pouze jako důsledek síly, která nutí subatomární částice kmitat a udržuje tento nanejvýš chvilkový subatomický vesmír pohromadě. Za existenci této síly vděčíme našemu vědomí a inteligetní mysli. Naše mysl je zdrojem veškeré hmoty."
