Všechno je živé

Možná už jste také zaregistrovali fenomén 'zvláštních zvuků', přicházejících podle jedněch z nebe, podle druhých ze Země, jež se v poslední době začaly objevovat doslova po celé zeměkouli. Začalo to zprávou o tajemných zvucích z tibetské jeskyně, jež byly pořízeny v roce 2011.

Přelom roku 2011 a 2012 se začal plnit jednou podobnou událostí za druhou. Postupně se začaly objevovat amatérské video záznamy z celého světa, Českou republiku nevyjímaje. Při jejich shlédnutí přeletí člověku mráz po zádech, což je dobré znamení, že se pravděpodobně jedná o něco, co přesahuje okraje naší běžné existence. Četl a viděl jsem od té doby bezpočet teorií, jež se pokoušejí tento fenomén smysluplně vysvětlit. Od ryze náboženských biblických citací ze Zjevení Jana, popisujícího αποκάλυψις (apokalypsu), jíž mylně považujeme za konec světa, kde se pisatelé odvolávají na 'troubení polnic andělů', přes konspirační teorie, hovořící o reálně existujícícm americkém systému HAARP, či úlet z oblasti science-fiction jménem 'Project Blue Beam', kde se vždy jedná o centrální kontrolu vědomí (myšlení a jednání) lidí v masovém, ideálně celoplanetárním měřítku. Experti z vědecké oblasti tvrdí, že se jedná o "normální projev elektromagnetického vlnění" a že se není čeho bát. Spirituálně založení lidé hovoří o tom, že Matka Země se ozývá (pláče) kvůli tomu, jak se k ní její děti (lidé) necitlivě chovají. Fakt je, že si už dávno mocně řežeme větev pod vlastní zadnicí, uspokojivou odpověď ohledně neznámých zvuků ovšem dosud neposkytl nikdo.









Možná je na čase přestat se stoprocentně spoléhat na názory expertů všeho druhu a začít s vlastními obhlídkami a výzkumy. Co vám řeknou vaše vlastní pocity při poslechu těchto zvuků? Máte strach? Cítíte radost? Jste zaskočeni? Já osobně mám pocit, že se jedná o projev živosti. Tedy napadá mě věta: "Živé se ozývá". Stejně jako mě napadá ke kruhům v obilí: "Živé se ukazuje." Vše okolo nás je živé a permanetně připraveno s námi navázat kontakt. Je jen otázkou omezené kapacity našeho vědomí a vnímání, že toto spojení za sebe nejsme schopni navázat a začít být rovnocennou součástí sítě života na Zemi. Čím déle nám to bude trvat, tím horší následky své ignorance (tedy neznalosti, nevědomosti, neinformovanosti a nevzdělanosti) si poneseme. A tady už neplatí rozdělení na 'my' (osvícení, co víme) a 'oni' (tupí, co nevědí nic). Jsme v tom všichni pěkně pohromadě. Držím nám všem palce, protože mám pocit, že to živé se projevovalo dostatečně dlouho a dostatečně srozumitelně na to, abychom mohli zastavit a korigovat naše dosavadní lidská směřování. Vypadá to, že to živé se bude v nejbližší době ozývat ještě hlasitěji a ještě srozumitelněji, aby i těm nejtupějším z nás konečně docvaklo, že stojíme na prahu přechodu, kde kritická míra úrovně nového vědomí umožní lidstvu jako celku projít do nové dimenze bytí. Nic není jisté, všechno je možné. Ve mně osobně stále nadějně zní živá slova velkého indiánského náčelníka Seattla, pronesená prezidentovi Spojených států v roce 1855: "Snad jsme přece bratři. Uvidíme."