Dělej to co ♥, ♥ to co děláš.


Kdysi dávno byl Člověk na Zemi šťastný. Existoval jako sebe si vědomá bytost, jež stojí na roveň s ostatními v síti života. Byl si vědom své síly a vlastní hodnoty. Měl přímý dosah na svůj originální, o energii opřený, talent, jenž bezezbytku používal k tomu, aby dělal, co miluje. To ho uživilo, protože permanentně obohacoval sebe i své okolí. Čerpal z nekonečného zdroje energie a cítil hlubokou vnitřní radost ze své dokonalosti. I proto nikdy nebyl nemocný a nepoznal smrt jak ji známe dnes. Člověk na Zemi bez ustání znovu a znovu zakoušel mocnou sílu (s)tvoření, jehož byl nedílnou součástí. Hrál si a neskutečně ho to bavilo. Nepovažoval to za nic výjimečného, protože to bylo odjakživa přirozenou součástí jeho živého bytí a dávalo mu to absolutní smysl. Prostředníctvím hry získával výživu pro každou buňku ve svém těle a rozšiřoval své vědomí, jež mělo schopnost se učit a poznat. Volnou energii Univerza, kterou čerpal a užíval pro svoji existenci, svojí tvorbou dále posiloval, obohacoval a rozšiřoval po celém světě pro blaho ostatních živých bytostí. Byl dokonalý. Co by se mu mohlo stát?


Jednoho dne přistály na Zemi podivné mýtické drakonické bytosti odněkud z vnější temnoty vesmíru. Údajně prchaly před nějakou hrozbou, proto se usadily se na Zemi, kterou si začaly podmaňovat prazvláštním způsobem. Začali na ní pěstovat plodiny, kterým říkaly 'jídlo' a naučily Člověka, aby se na nich stal závislým. Zkrotily živel ohně, kterému začaly říkat 'teplo' a naučily Člověka poznat jeho energii. Vyprávěly překrásné příběhy o tom, co všechno na Zemi jednou vybudují a budou vlastnit. Bylo to děsivé a krásné zároveň. Jejich plány byly lesklé a plné zlatavé bezduché velkoleposti. Člověk se měl stát jejich součástí. Jednou drakonické bytosti prohlásily, že na nějakou dobu opustí Zemi a hledají správce, který se jim o ni postará po dobu, co budou pryč. Jako odměnu slíbily lidem podíl na zisku. Čím lepší správcovskou službu odvedou, tím vyšší bude jejich zisk. Za tím účelem se nechal Člověk proměnit v materiální hrubohmotnou existenci, jak ji známe dnes. Do mozku tohoto nového Člověka umístily drakonické bytosti prazvláštní malý orgán nazvaný R-complex, nejstarší část mozku a zároveň taky jakési dálkové ovládání. Svá těla, naplněná nesmírnou energií, zanechaly mýtické drakonické bytosti na Zemi proto, aby je Člověk jednou objevil a začal používat ve formě uhlí, ropy a plynu a stal se na jejich energii zcela závislým. Převzetím 'správcovství' se ze svobodného Člověka stal otrok vlastní iluze o tom, že musí chodit do práce (jež ho ubíjí a vysává) aby se 'uživil', přičemž 'uživením se' je míněna akorát tak skromná almužna, která ho bezpečně udrží v zaběhnutém status quo. Člověk ztratil kontakt na to kým kdysi byl. Přestal si hrát a ztratil potěšení z vlastního života, protože mu unikl jeho smysl. Uvěřil, že je na Zemi proto aby se vyčerpal a zemřel. Aby hledal rozdíly a vedl války. Postavil ve jménu zisku spoustu lesklých bezduchých staveb, jež se dotýkají samotného nebe a jsou vidět z vesmíru. Vzdal se svého vnitřního ticha, které zaplnil jedním velkým vymyšleným nic. A jednoho dne dokonce zapomněl na dávno uzavřenou správcovskou dohodu s mýtickými drakonickými bytostmi a uvěřil, že se sám stal pánem a vládcem Země a všeho živého na ní. Začal systematicky ničit síť života na Zemi. Nejvíc tím ovšem utrpěl on sám.  Začal se cítit osamělý a prázdný. Jeho bezduchost ho začala požírat zevnitř. Začal se trápit a onemocněl. Ta nemoc se jmenuje zisk na úkor jiných bytostí a nemá konce. Je jako černá díra požírající vše živé zevnitř. Tou dírou padlo do marnosti a smrti mnoho a mnoho živých nadějí. Obrovská spousta živé volné energie, jež měla být obohacena a rozmnožena prošla (a stále prochází) touto černou dírou do míst, kde ve skrytu žijí prastaré mýtické drakonické bytosti, jež v tichosti dosud pohromadě drží svůj odvěký (na nevědomosti a strachu založený) plán.


Jste tak vyčerpaní, že už nemůžete dál? Sebrali vám všechnu radost ze života a nahradili ji ubíjející rutinou? Věříte tomu, že MUSÍTE CHODIT DO PRÁCE, ABYSTE SE UŽIVILI, přesto vám to ale uvnitř nedává smysl? Chcete z toho ven, ale nedovete si představit jak? Odpojte od toho velkého vymyšleného nic a vyjděte do světa tvořit. Potkejte sami sebe a najděte cestu znovunabyté síly, radosti, vědomí a štěstí, jež se jmenuje:

Dělej to co ♥, ♥ to co děláš.