Něco je ve vzduchu, to dnes popře málokdo. Částmi našich životů, ať se nám to líbí nebo ne, se dotýkáme prazvláštního kruhu síly, jenž nám vůbec neprospívá, protože je nemocný a toxický. Tvoří ho vzájemně propojená a energeticky profitující soustava
politici - média - byznys. Bylo to tak vždycky? Bude to tak navždy?
A co to vlastně cítíme ve vzduchu? Je to beznaděj, se kterou se potýkali naši dávní předkové v úděsném, církevní korporací ovládaném temném středověku, nebo zoufalství, kterým museli projít až na dno naši nedávní předkové v ideologicky rozháraném světě dvacátého století? Kde jsou dnes inkviziční dogmata, kvůli kterým šlo kdysi o krk? Kdo dnes řeší nějaký idiotský komunismus vs kapitalismus? Koho vůbec zajímá nějaký -ismus, kvůli kterému zemřelo sto a víc milionů lidí?
Osobně se domnívám, že je to všechno trochu jinak. Že to co všichni tak či onak cítíme je čím dál větší tlak neznáma, jež tlačí na změnu. Na doopravdy velkou změnu. Ne takovou, jakou slibují politici ve svých kampaních, televize ve svých upoutávkách na sebe samu nebo reklamy na bůhvíco. Něco je ve vzduchu. Představte si svět, kde zaniknou veškerá náboženství, zmizí nutnost brát v potaz rasy a kulturní rozdíly. Kde přestane existovat uměle vyvolávaná potřeba se poměřovat ve sportu, protože sport ve své současné podobě zmizí. Představte si svět, kde přestanou existovat politici, protože se rozpadne iluze o jejich potřebnosti. Média ztratí sledovanost, protože se stejně už dávno nedají sledovat a byznys ztratí moc, protože v napojení na celek každý dostane to, co potřebuje. Na světě zavládne mír a harmonie a lidé se vrátí zpět ke kořenům jako ve filmu
Nádherná zelená. Že to není možné? Že lidská srdce jsou příliš zkažená? Že by na to bylo potřeba dalších 500 let evoluce? Já nevím, já jen cítím, že něco je ve vzduchu a není to daleko.
P.S. Pusťte si níže vložený film a možná zjistíte, že je to všechno blíž, než jste se kdy báli doufat.
