Fascinace zlem

Prahu nedávno navštívil světoznámý psycholog Philip Zimbardo, jenž se v 70. letech proslavil tzv. standfordským vězeňským experimentem. Jeho návštěvu provázela přednáška, rozhovor v České televizi a navázala na ni také v současné době probíhající výstava v centru moderního umění DOX s  názvem Luciferův efekt: střetnutí se zlem. Lidská fascinace zlem je pradávná. Obdivujeme největší predátory prehistorické i současné zvířecí říše, o nejhroznějších diktátorech a nejstrasnějších masových vrazích točíme filmy, píšeme knihy a fascinovaně hltáme jejich příběhy. Proč nás tolik fascinuje zlo? Podle Philipa Zimbarda je to proto, že dobro i zlo je v nás přítomné ve stejné míře neustále a je jen otázkou momentálního vlivu prostředí a osobního nastavení, co necháme vyplout na povrch. A zatímco kulturálně přijatelné 'dobro' je v naší kultuře podporováno a oceňováno, 'zlo' čeká, potlačené někde ve stínu naší duše, aby se mohlo projevit. A často se projeví silou, která nám samotným vyrazí dech.

Je velmi zajímavé se podívat na tuto problematiku z pohledu moderní psychologie:

Jung rozeznává několik základních vzorců uložených v nevědomí. Tyto archetypy jsou:
  • Stín: představuje vlastní tendence, které byly zavrženy naším bdělým životem ve společnosti. Ve stínu jsou uloženy neakceptovatelné kvality pro naše vědomí. I ty však čas od času uplatňují svůj nárok na vědomý život a stávají se zdrojem úzkosti. Stín představuje naše druhé já, naše alter-ego. Nicméně toto druhé já nemusí být nevyhnutelně oním špatným a zlým. Jung uvádí příklad muže, který žil zhýralým životem a v jeho snech se setkával s vlastním stínem zahrnujícím spořádanost a návštěvy v kostele.
  • Animus a Anima: mužské a ženské kvality uložené v nás. Klasickým příkladem této naší opačné stránky představuje zamilovanost. Když muž pociťuje zamilovanost, je to tím, že se žena podobá jeho vlastní Animě, resp. dochází k projekci vlastní Animy na tuto ženu. Každý z nás, ať muž nebo žena, má v sobě vždy i kus vlastností druhého pohlaví.
  • Persona: je naší maskou, kterou na sebe bereme v různých životních a pracovních rolích. Např. řidič, kněz, otec, lékař. Persona souvisí s rolemi, které na sebe bereme ve společenském životě a může být dosti neosobní vůči našemu pravému já.

Znamená to tedy, že zlo je latentně přítomné v každé lidské bytosti a díky kultuře se ho jen podařilo vytěsnit do kulturálně únosných mezí? Podívejte se, co k tomu říká Philip Zimabrdo na své TEDovské přednášce: Philip Zimbardo dobře ví, jak snadno přejdou slušní lidé na stranu zla. V této přednášce se s námi podělí o svůj vhled do soudního procesu z Abú Ghraib a také o několik výmluvných fotografií. Dále pak popovídá i o druhé straně mince: o tom, jak snadno se z nás mohou stát hrdinové a jak k tomu v sobě najít sílu.