Mám i jednu vlastní příhodu. Když se nám narodilo první dítě, kterému je dnes deset let, koupili nebo dostali jsme (už si nepamatuji) tzv. miminkovskou hrazdičku. Jsou to kusy bravené umělé hmoty, pospojované do takové mini hrazdy, na které se houpají veselé hračky. Nic proti ničemu, tedy zdánlivě. Jednou, když jsme měli doma jakýsi mejdan, jsem - pod vlivem jointa, který jak známo pomáhá fokusovat na detail - zalezl pod tu miminkovskou hrazdičku, což běžný a nezkouřený rodič asi nikdy neudělá. Ke škodě svých dětí, podotýkám, protože jen díky tomu jsem to objevil - obrovské logo Walt Disney na spodní straně hrazdičky, jež jinak uniklo naší pozornosti. Představil jsem si dlouhé hodiny, po které se té malé čisté bytosti do mozku vypalovalo jejich logo. "Ty svině!" ulevil jsem si a hrazdička letěla ještě ten večer do popopelnice. Že jsem zbytečně přecitlivělý? Možná. Ale možná taky nechci, aby moje děti zblbly ještě předtím, než dospějí.
Doporučuji k pozornosti zajímavý kanadský dokumentární film s názvem Konzumní děti aneb komercionalizace dětství (2008), kde se na tohle téma velmi zajímavě hovoří. Film vrhá světlo na multimiliardové tržní odvětví, které se rozhodlo bombardovat reklamou děti již od toho nejranějšího věku. Podstrkuje jim i jejich rodičům vše od hraček, přes nezdravé potraviny, násilné videohry či podvodné vzdělávací produkty až po rodinná auta. Prostřednictvím odborníků přes zdraví, obhájců dětí i zástupců průmyslu se Consuming Kids zaměřuje na prudký nárůst dětského trhu v důsledku deregulace. Ukazuje, jak obchodníci využívají v boji proti dětskému podvědomí nejmodernější poznatky psychologie, antropologie, neurologie i sociologie prostřednictvím zástupů diplomovaných profesionálů a velmi pokročilých zařízení pro monitorování mozkové činnosti, sledování pohybu očí a pod. Vytváří tak nejmocnější a nejziskovější trh nutící děti předčasně dospívat.