Známe to prakticky všichni. Osm z deseti z nás bude souhlasit s tvrzením, že do práce se ve skutečnosti chodí práce předstírat. Pokud potřebujeme udělat něco, na čem nám doopravdy záleží, neděláme to v práci. Ne že by lidé chtěli něco a priori flákat nebo šidit, spíš je to celé taková velká hra, ve které se s tím dopředu počítá. Pět dnů předstírání se nějak překlepe a v pátek začíná 'malá upoutávka na skutečný život'. Pro mladé kalby-plný-víkend, pro starší chalupa nebo jiný druh útěku od reality. A v pondělí před sebou dalších pět dnů, plných předstírání, v prostředí, ve kterém se nedá pracovat, protože nás pořád někdo ruší takovými těmi malými "dis'n'det", které spolknou celý den, ani nemrkneme. Nevěřím tomu, že by lidi chtěli něco a priori flákat nebo šidit. Dejte jim jenom malou skulinu pro to co milují a stanete se svědky obrovského zázraku. Jenže celé je to taková velká hra, ve které se s tím dopředu počítá. Moc hezky o tom mluví ve své řeči Jason Fried ve videu 'Proč se nepracuje v práci', s níž vystoupil na konferenci TED v r. 2010. Mrkněte se.
Hezké pondělí všem.