Zemský ráj to na pohled



Sepp Holzer se celý život baví tím, že ze strmých a "neúrodných" horských svahů v Alpách v nadmořské výšce 1300-1600 m n. m. vytváří rajskou zahradu. Jeho zahrádka má rozlohu přes 40 hektarů a k tomu si ještě dlouhodobě pronajímá další půdu v okolí, kterou nebylo možno odkoupit. Nepoužívá žádnou chemii a mechanizaci jen jednorázově, pro terénní úpravy. Pěstuje zeleninu na terasách mezi kameny, vysazuje tisíce ovocných stromů, v desítkách jezírek, rybníčků a vodních příkopů pěstuje rozmanité druhy ryb, raků a vodních rostlin, kultivuje jedlé houby, vysévá v rozmanitých terénech staré odrůdy obilí a chová odolné druhy prasat. Dále pořádá semináře, publikuje a šíří svůj vlastní způsob permakultury mezi ostatní farmáře. Většinu prací na farmě
zvládá sám a za pomoci své ženy. V zimě jezdí po různých zemích světa pomáhá zakládat a financovat úživné pěstitelské projekty pro domorodé hladovějící obyvatele a buduje i bez fólií nové vodní plochy v suchých oblastech. Pro nás všechny je zcela jistě povzbuzující, že když on v tak nepříznivých klimatických podmínkách dokáže takové věci, pak my se v našich úrodných nížinách či podhůřích už nemáme na co vymlouvat (po připomínkách čtenářů upozorňuji, že nadmořská výška v jeho oblasti se klimaticky podobá mnohem nižší nadmořské výšce u nás - stromová hranice samozřejmě stoupá v jižnějších oblastech, takže u nás poroste vegetace kterou pěstuje on maximálně v poloviční nadmořské výšce). Hlavním klíčem k úspěchu je ve všech oblastech a podmínkách vždy farmářova mysl a jeho schopnost vcítit se do rostlin, živočichů, klimatu i mikroklimat na své farmě. Vzhledem k tomu, že prý porušil všechna pravidla konvenčního zemědělství, přezdívku "Rebel Farmer" nemá náhodou. Dokud to osobně nedokázal, nikdo by nevěřil, že v nadmořské výšce 1500m porostou a budou plodit ovocné stromy. Má na to své finty od výsadby až po péči - ta spočívá v tom, že je nechá bez mučení volně růst na svém pozemku. Velmi důležitá jsou jeho "rostlinná společenstva", ve kterých se jednotlivé rostliny navzájem podporují. Díky tomu vlastně v přírodě neexistuje "plevel" a "škůdci". Tyto termíny se uplatní jen pro lidmi nastolené neharmonické polní podmínky, kde to někdo od začátku tak trochu "zvoral". Každá rostlinka má v ekosystému své místo a díky velké rozmanitosti se nic nepřemnoží.

via rodovystatek.cz