Sami sobě Bohy



Všichni vás hledáme. Bohové, andělé, spojenci, duchové, bytosti svaté, malé i velké - všichni vy, kdož přesahujete naše obyčejné a profánní. Přicházíme díky vám do míst, kde jsme ochotni pustit se kontur své obvyklosti a přímých linek svého předurčeného putování. Díky vám vidíme se v podobě opravdových bytí Ducha, živoucích podob dokonalého Vesmíru, jen částečně a dočasně se projevujících v lidské podobě. Bytostmi Ducha, prožívajícími hmotnou zkušenost v tělech světla, svým poznáním sytíme samo jádro Života věčnosti, uprostřed prostoru imaginace, kterému říkáme Vesmír. O tom všem sníme a naše sny se splétají do zvláštního pásu jevů, kudy putujeme a učíme se, abychom nasytili Orla v okamžiku naší zdánlivé smrti. Jsme volní, dokud nestojíme sami sobě v cestě a nenecháme naše představy, aby nás spoutaly a své strachy, aby nás pohltily. Jsme sami sobě Bohy, protože k obrazu jejich stvořeni jsme, abychom každý den podali důkaz o jejich překráse.