Motto: Základ života všech věcí je to, co je přivádí k životu. Dává plodnost pěti zrnům v půdě a tvoří součást souhvězdí. Když plyne po nebesích a proudí po Zemi, říká se mu neviditelné božstvo. Když spočívá v hrudi lidských tvorů, říká se mu mudrc.
- Lao-c
"Mudrc" neboli tao v našem hrudníku je to, čemu se říká síla ticha. Tanec, který čekal na své uskutečnění. V uvedeném citátu je vnitřní moudrost v našich tělech tatáž moudrost, jíž se vyznačují hvězdy. Čuang-c' později vyložil "tao, jež nelze postihnout slovy" jako "prvotní sílu". Tato síla je hmatatelnou zkušeností tendencí pohybu, která vytváří smysl pro tok a snadné pohyby či dobré zdraví. Získáme-li přístup k těmto tendencím, dospějeme k přeměněným stavům každodenního vědomí. V uvolněném stavu, jenž se vyznačuje uvolněnou myslí, provázeném jasným uvědoměním se blížíme ústřednímu zážitku, který nacházíme v mnoha duchovních tradicích, zážitku jednoty, kde se věci stávají, aniž bychom do toho dění nějakým způsobem zasahovali.
Prázdná otevřenost se v zen-buddhismu nazývá mu-shin, zatímco tibetský buddhismus používá označení rigpa. Tibetský buddhista, lama Sogyal Rinpočhe, mluví o předsnění či stavu rigpa jako o "základní nepřeměněné mysli, o určité inteligenci, jež stojí za vším a kterou lze zažít prostřednictvím relaxace, jež uvolní vaši mysl a přivede ji do potřebného stavu". Ve stavu rigpa je možné "nejvnitřnější podstatu mysli, která je absolutně a vždy nedotčená změnou nebo smrtí, označit za samotnou znalost znalosti." Rigpa je uvědomění si podstaty, z níž povstávají a jsou utvořeny všechny věci. Ve stavu rigpa se objeví vnímavá podstata událostí - vesmírná inteligence. Člověk cítí nelokální, všudypřítomný aspekt jakékoli takzvané každodenní události. V tomto stavu není květina pouhou květinou; namísto toho, jak by možná řekli australští domorodci, objevíte "snění květiny", její nadčasovou moc. Stejně jako částice může být podle kvantové fyziky v jakoukoli dobu kdekoli ještě předtím, než je zpozorována, ve stavu mu-shin nebo rigpa můžete podle zen-bud dhismu či tibetského buddhismu vycítit jemnou nelokální "předehru" každé skutečné události. Než se tyto události projeví v každodenní realitě, napojíte se na ně ve snech či ve svém srdci.
Keido Fukušima jednou jednou ukázal tento stav vědomí, když před malováním - neboli tvořením kaligrafie - nějakou dobu meditoval. Během meditace seděl uprostřed místnosti a měl před sebou položený štětec s papírem. Pak, když se dostal do toho "správného" stavu, vzal štětec a dílo bylo během minuty hotovo. V tomto stavu ukázal, jak může malíř umožnit těmto jemným tendencím, aby vedly jeho ruku. Stav mu-shin lze přeložit jako tvůrčí mysl, přesto že častějšími překlady jsou ne-mysl, prázdnota či nicota. Kreativní mysl mi z psychologického hlediska dává velký smysl, protože pokud se při zaposlouchání do jemných tendencí vaše mysl naladí na sílu ticha, najednou vás naplní prázdnota, přičemž jste velmi vnímaví a kreativní. V tomto stavu přestávají vědomí vašeho každodenního já ovládat myšlenky, vjemy a pocity a začínáte se otevírat jemnému a nepředvídatelnému vlnění (ve vašem těle a v celém přirozeném světě). Přeměněné "duchovní" stavy otevírají jedince vůči určité prvotní tvůrčí síle, což může mít za následek výskyt nepředvídatelných představ a pohybů. Síla ticha je vůdčí tvůrčí inteligencí, s níž se může me setkat ve zvláštních stavech vědomí a kterou lze využít k tomu, abychom objevili, kam sahají naše tvůrčí schopnosti. Tento stav ticha nejprve vyvolá podvědomé tendence, pak počáteční signály a nakonec naši pozornost upoutají drobné "záškuby". V obvyklém každodenním vědomí máme sklon tato drobná znamení a tělesné vjemy přehlížet, protože jsou sotva postřehnutelné, iracionální a trvají jen krátce. Při plném vědomí však lze tyto impulzy snadno vnímat.
Bylo zjištěno, že pokud dojde ke stlačení vakua neboli (prázdného prostoru), objeví se v něm částice, které tam předtím nebyly, v prostoru je tedy nějakým způsobem obsažena hmota. Tyto objevy vedou k závěru, že mezi vědou a buddhistickou madhjánickou teorií prázdnoty lze nalézt jistou shodu.
- Jeho Svatost XIV. Dalajláma
Don Juan vybízí své učedníky, aby vnímali své okolí, což je nezbytné k tomu, aby mohli využívat šamanské "schopnosti" ke "splynutí s nocí" a k pohybu tmou. Toto vnímání se podobá nelokálnímu propojení nebo životnímu prožitku, který spojuje pozorovatele a pozorované, jak popisuje Jacques Lusseyran, který v osmi letech oslepl. V níže uvedené citaci, jež pochází z Lusseyranovy autobiografie 'A bylo tam světlo', vypráví o tom,jak vnímal desku stolu: "Abych to zjistil, zatlačil jsem prsty a stůl na tlak k mému údivu okamžitě reagoval. Domníval jsem se, že v důsledku své slepoty budu muset jít předmětům vstříc, ale ony ke mně namísto toho samy přicházely... Nevěděl jsem, jestli se dotýkám jablka nebo zda se ono dotýká mě. Stal jsem se jeho součástí a jablko se stalo součástí mě... všechno se podobalo tlaku a protitlaku... trávil jsem celé hodiny tím, žejsem se opíral o jednotlivé předměty a umožnil jsem jim, aby se opíraly o mě." Pokud ztratíme běžnou schopnost vidět, musíme využívat "hypersmysly" a s jejich pomocí objevit hyperprostor, který ve svém každodenním životě přehlížíme. Pokud procitneme a uvidíme namísto toho, abychom pouze bezděky pozorovali, budeme mít pocit, že jsme s celým svým okolím těsně propojeni. John Cramer, který tento svět charakterizuje pomocí "odražených vln" neboli jevu, který nazývám spoluodrazové impulzy, při popisu kvantového světa podotýká, že v nejhlubší úrovni nelze rozlišit, zda signály vysíláme my sami, či zda jsme jejich příjemci. Vnímání a uvědomění se možná neděje v nás. Zastávám názor, že zdroj života jako takový nepřebývá v žádném konkrétním těle, nýbrž je sdílenou zkušeností nás všech a má spojitost s naším prostředím a vším, co je součástí vesmíru. V rámci všeobecně uznávané reality se můžete zabývat "svým" životem. V rozšířeném uvědomění se však život stává sdíleným procesem, který neustále rozvíjí vjemy z rozmanitých míst. Z experimentálního a teoretického pohledu, z hlediska buddhismu a fyziky lze život označit jako skutečnost spojenou s všeobecně uznávanou realitou a jako neměřitelnou zkušenost s říší snů. Soudě podle původního významu slova život naši předkové zjevně věděli, že existuje vzájemná spojitost mezi životem a tendencemi. Ve slovníku Merriam-Webster's je život spojený s "energií, temperamentem, jiskrou a tendencí reagovat".
- Vyňato z knihy 'Kvantová mysl a léčba'
P.S. Přiložené video má slovenské titulky, které je třeba si zapnout.
Tweet