Motto: Vše, co jsme, je výsledkem toho, jak myslíme.
- Buddha
Jsme uvězněni v hmotě. A přitom nejsme a priori hmota pohybující se v hmotě, nýbrž části vědomí vlnící se v poli neomzeného vědomí Celku, jež se dobrovolně rozhodly omezit a uzamknout své vnímání na malou nepatrnou výseč nekonečného množství možností z toho, co bychom mohli být. Vybrali jsme si to, co považujeme za konsenzuální realitu, kterou si překládáme jako "to, co se doopravdy děje". V tom se my, bytosti z hlíny a hvězd, plující uprostřed nekonečného vesmíru, plného nezměrných tajemství, dokola ubezpečujeme a řešíme jediné - růst HDP. Není to směšné?
A přitom je víc než zřejmé, že zkoumání a poznávání vědomí - pocitu, duše, nebo čehokoli jiného, čemu říkáte radost ze života, která dělá člověka člověkem - je téma, od kterého bychom neměli utíkat, ale spíš naopak. Je nejspíš hrozně domýšlivé považovat člověka za nějakého význačného nositele vědomí, ale na druhou stranu, jsme to právě my, komu příroda nadělila ten ohromný dar sebe si vědomého vědomí, jehož prostřednictvím poznáváme naši provázanost s kvantovými říšemi - neboli fakt, že jsme všichni jen předmětem neuvěřitelně komplexního Matrixu - což je obrovský požadavek na naši hyper-imaginativní kognici. Nejnovější pokusy formovat vědomí pocházejí z výzkumné dílny Giulia Tononiho, profesora na Universitě ve Wisconsinu, který navrhl integrovanou informační teorii (IIT) modelu vědomí - a kteoru se nyní Max Tegmark pokusil zobecnit v oblasti kvantové mechaniky. Ve své výzkumné práci "Vědomí jako stav hmoty" Tegmark teoretizuje, že vědomí lze chápat jako stav věci zvané "perceptronium", které lze odlišit od ostatních druhů látek (tuhé látky, kapaliny, plyny) pomocí pěti, matematicky fungujících zásad.
Jeho vědecká práce na toto téma je, jak si jistě dokážete představit, šeredným 30-stránkovým spisem, ale stručně řečeno, vypichuje to nejpodstatnější z Tononiho integrované informační teorie (ITT), a totiž, že vědomí je výsledkem systému, jenž je schopen velmi efektivně ukládat a načítat obrovské množství informací a následně se přesunout k jeho vlastní tvorbě - perceptroniu - které popisuje jako "nejzákladnější substanci, jež se cítí být subjektivně si vědomá sebe sama". Tato substance může nejen ukládat a načítat data, ale je také nedělitelná a jednotná (to je místo, kde začneme putovat do říše draků, duší, duchů apod.). Zbytek jeho vědecké práce se povětšinou zabývá popisem perceptronia z hlediska kvantové mechaniky, a snaží se přijít na důvod, proč vytrvale vnímáme svět v pojmech klasických nezávislých systémů - namísto jednoho velkého propojeného kvantového nepořádku. (Mimochodem, odpověď na tuto otázku zde nenachází.).
Tegmarkova práce se nedostává do bodu, jenž by jednoznačně určil, co nebo kdo způsobuje a vytváří vědomí, ale do určité míry prokazuje, že vědomí se řídí stejnými fyzikálními zákony, jakými se řídí zbytek vesmíru - čili, že tam není nějaký "tajný recept", jak nám odnepaměti předkládali náboženští mystikové. Pokud jde o vědu, je to dost velká úleva.
- Vyňato z článku "Lidské vědomí je jednoduše stav hmoty, jako pevný nebo kapalný – ale kvantový" na extremtech.com
Podívejte se na velmi zajímavé video, co o vývoji lidského vědomí soudí vizionářský spisovatel a šaman Terence McKenna. Video má české titulky, které je třeba si zapnout.