Provokuj sebe vědomím [Šamanovo tělo verze 2.0]

Courtesy of Lauren Withrow


Motto: Délku života určuje ještě něco dalšího, než jen dědičnost, dobrá strava, dobré či špatné skutky. Ve skutečnosti je průměrný věk lidských bytostí ve vztahu ke způsobu, jakým ničí či podporují druhé. Vystup z času, pusť se své osobní historie a staň se svým dvojníkem, svým vlastním protivníkem.
- Arnold Mindell

Při své poslední návštěvě v Česku mě zaujal jeden reklamní slogan. Doslova zněl: Provokuj seběvědomím. Napoprvé jsem při jeho shlédnutí vyprskl smíchy, protože ho doprovázel unylý vizuál a body copy ve stylu: "Přijď do obchoďáku XY a kup značku YZ". Jenže ve mně zůstal tak nějak viset a pracuje v čase. Tedy ne že bych teď spěchal do obchoďáku XY pídit se po značce YZ, ale spíš v tom slova smyslu, jak vlastně vnímáme pojem sebevědomí [vědomí sebe] a jakým způsobem máme pocit, že ho lze budovat. V knize 'Kvantová mysl a léčba' uvádí Arnold Mindell jeden zajímavý příběh o tom, že podle australských domorodců existuje mimo viditelného a hmatatelného spektra našeho světa také spektrum neviditelné, jež souhrnně nazývají 'sen'. Takový sen má podle nich každá bytost; každý strom, keř, zvíře, kámen, dokonce i místo. Jde, zjednodušeně řečeno, o kvantové enrgetické pole, jež svou existencí a působením vytváří události v čase a prostoru, jež se následně jeví být reálnými. Arnold Mindell uvádí, že např. klokana můžete zabít, ale nikdy nemůžete zničit sen, který ho vytvořil. Zmiňuje se také o tom, že bílý člověk je podle autralských domorodců velmi dobře intuitivně napojený na tento 'sen' a v místech jeho působení staví velmi často komerční developerské projekty jako jsou obchodní centra apod., jež na těchto místech vzkvétají. Jinými slovy, a to slovy Buddhy Guatamy: "Nic není takové jak se jeví."


Courtesy of Mirandus Lucerna
Podle Arnolda Mindella nabízí každodenní život mnohem hlubší prožitky, než si vůbec dokážeme představit. Jde o žití snového těla. Pohybujeme se ve starobylém šamanském světě 'teď a tady' a podobné prožitky se často potýkají se zákazem. Obrat a vydání se na cestu zpět ke kořenům síly je globální evolucí a Arnold Mindell ho nazývá 'chůze smrti': "Když potlačíš své skutečné já, hrozba přichází zevnitř. Jestliže naopak začneš žít nevědomě a podlehneš posedlosti, pak hrozba přichází zvenčí. Výcvik bojovníka naučí plodnému konfliktu s vnějším i vnitřním světem a je nezbytným komponentem pro přežití chůze smrti a setkání s duchem.  Úspěch či selhání v tomto mýtickém projektu může určit nejen délku života, ale také základy budoucí kultury. Jaká je budoucnost kultury? Snění způsobuje zásadní změny v našem prostředí, společnosti a skupinovém životě. Přístup ke snovému tělu vede k prožitku osvícení, kdy naše spojení s přírodou kráčí ruku v ruce s ovlivněním vývoje dějin."

Kvalita života závisí především na prožitcích a pocitech těla, které jsou ve vztahu ke snům a prostředí, tedy na tom, co souhrnně můžeme nazvat 'snovým tělem'. Snové tělo je zdrojem zdraví, osobnostního růstu, dobrých vztahů a společenského cítění. Snové tělo je mostem k neobvyklým zážitkům a změněným stavům vědomí, jež se do běžného stavu vědomí snaží proniknout pomocí signálů jako jsou tělesné příznaky, pohybové impulzy, sny a zprávy z okolního prostředí. Podle šamanů jsou zdravotní, vztahové i společenské problémy jen různými aspekty snového těla, čili vrcholných životních zkušeností, které se jinak objevují jen při umírání, v drogovém obluzení a v mystických rituálech. Přístup ke snovému tělu je klíčem k fyzickému zdraví a k získání vhledu do povahy světa. Šamanismus má v této souvislosti mimořádný význam, protože osvětluje nejen osobní zkušenost, ale také kulturní cestu do budoucna, ke světu, který by mohl být mnohem více podnětný, než ten současný.

Rodíš se v lidské podobě a nacházíš v ní potěšení. Přesto existuje deset tisíc dalších donekonečna se proměňujících forem, které jsou stejně dobré a radost v nich je nevýslovná. Moudrý přebývá mezi takovými věci, které nemohou být nikdy ztraceny, a tak žije věčně. Ochotně přijímá předčasnou smrt, stáří, začátek a konec, a slouží jako příklad pro všechny.

Vrcholnými prvky šamanské zkušenosti, jakými jsou dlouhé transové stavy, duchovní probuzení, náhlá uzdravení, setkání s duchy a jiné paranormální události bývají často předpovězeny různými druhy vnitřních zkušeností, nebo tzv. 'zavoláními'. Může jít o vážná onemocnění, předsmrtné zážitky, stavy pomatenosti, "velké" sny a moudré duchovní postavy. Mircela Eliade považuje ve své práci 'Šamanismus' tato "zavolání" za jeden z univerzálních aspektů šamanismu. Bez nich by cesta k šamanismu nebyla úplná. Ve všech domorodých šamanských tradicích je "zavolání" šamany zdůrazňováno jako základní a nezbytný komponent pro šamanskou praxi. Slovy Dona Juana z kniha Carlose Castanedy: "Jedině duch určuje jakým způsobem se budeš nahlížet, zda zůstaneš obyčejným člověkem nebo zda se staneš vidoucím či bojovníkem, který má schopnost cítění a následování signálů a sil země."



Šamanské schopnosti se začnou objevovat samy od sebe v okamžiku, kdy přestaneš pochybovat o skutečnosti ducha. V takové chvíli se v tobě něco promění, co ti umožní si rozvinout hlubokou pozornost a soustředění na iracionální události. Jde o zaměření se na snový proces. Přijetím vnitřního povolání a ztrátou pochybností začíná osobní proměna. Nic z toho ovšem nezávisí na tvé vůli. Toto požehnání přichází samo od sebe. Je výhradně v moci ducha, zdali a jak posune tvým bodem spojení, přičemž čekání na tento pohyb vede k určitému vystřízlivění a zároveň představuje výzvu.

Afričtí šamani tvrdí, že jejich schopnost uzdravovat je úzce spojena s potřebami a silou lidí a prostředí, ve kterém žijí. Na znamení úcty k těmto silám se klaní okolním houštinám a každému dítěti, které potkají, darují drobný peníz, protože, jak tvrdí, právě v dětech se skrývá původ jejich šamanských schopností. Říkají také, že šamanské léčení je nejúčinnější, když jsou děti nejšťastnější.

Šamanova síla nepatří jemu samému. Je spojena s prostředím, dětmi a potřebami druhých lidí. Tvá síla nespočívá jen v tvém úsilí a zájmu o studium. Leží v lidech a světě kolem nás. Jako jedinci sníme jen díky tomu, že sníme všichni společně. Žádný z domorodých šamanů se nepovažuje za šamana po celý čas. Šaman - původní sibiřské slovo - vyjadřuje někoho, kdo pracuje jako duchovní vůdce a léčitel jen občas. Šaman léčí, aniž by se považoval za léčitele, podobně jako mistr bojových umění, bojuje, aniž by se nechal do boje emocionálně vtáhnout. Šaman je také naprosto nezávislý na organizovaném náboženství. Domorodý šaman vždy podniká ve svém snovém těle psychickou cestu do světa duchů a hledá kousky reality, které chybí v každodenním světě.

Courtesy of Andreas Lie


Být obyčejným člověkem není žádná legrace. Všechno bereš tak vážně a osobně. Stále hledáš něco smysluplného, čím by ses mohl řídit, doufáš v zasvěcující sen či zkušenost. Jako obyčejný člověk trpíš, bojíš se, očekáváš to nejhorší, a především zapomínáš na neznámý svět. Neustále bráníš svou identitu a osobní historii. Obáváš se o budoucnost jako fantóm a staráš se o to, jak tě hodnotí ostatní. Úplně přitom opomíjíš vliv nevysvětlitelných sil a domníváš se, že všechno záleží jen a jen na tobě. Šamanismus je archetypální forma chování, která v tobě vyplouvá na povrch ve chvílích konfrontace s neřešitelnými problémy. Neobvyklé sny a pocit tajemna tě ponoukají k tomu, aby ses upamatoval na svého vnitřního čaroděje, kouzelníka nebo mudrce. Může se ti zdát, že tvůj "bod spojení" je až příliš často zachycen v běžné skutečnosti. Jestliže je osobnostní proměna záležitostí ducha, tak proč tento duch celý život otálí, aby se ti nakonec otevřel až tesně před smrtí? Proč je tak obtížné žít smysluplně a bděle a podle způsobů bojovníka, vnímat signály těla a následovat je, zůstávat v kontaktu se snovým tělem? Odpověď musíš najít sám.