Rozhovor s DP o transformaci


Požádal jsem DP o dálkový rozhovor na téma právě probíhajících změn, protože mám pocit, že by mohl přinést určitou míru střízlivosti, jež je v tomto případě rozhodně na místě.

• • 

Rád bych se zeptal na dnešní datum 12.12., zaslechl jsem, že se dnes otvírá jakýsi průchod, nebo okno, do Vesmíru. Je to pravda?

Dnešní datum je jen obyčejné datum. Jsme to my lidé, kdo mu přiřazuje něco magického, protože se v něm střídají jedničky a dvojky. Zkuste položit tu samou otázku ptákům, plovoucím rybám, stromům nebo mrakům. Pro ně žádné 12.12. neexistuje jednoduše proto, že nic takového nemají v popisu. Nic jako 'magické datum' v jejich vědomí neexistuje, proto se ani nemají k čemu upínat a z čeho být naplněni, nebo frustrováni.

Co se tedy ve skutečnosti děje?

To je o dost lépe položená otázka! Datum je jen datum. Jenže, pokud se určitá masa živých vědomých bytostí jednou rozhodne, že se v určitém okamžiku něco stane a jejich záměr je pevný a neochvějný, ono se to skutečně začne dít! A tady se dostáváme na velmi důležitou plochu lidského vnímání a vědomí v kompozici s časem a prostorem. Vypadá to, že u dnes už poměrně široké skupiny lidských bytostí na Zemi dozrál čas.

K čemu?

K jejich vlastnímu přechodu.

Kam?

Do nového typu reality.

Co to je?

Jednoho dne si každá živá lidská bytost položí před sebe na stůl celý svůj dosavadní život a provede rekapitulaci. Co zjistí? Mimo spousty jiného pozná jednu důležitou věc: cenu, kterou zaplatila za to, co žila.

Proč je to tak důležité?

Protože to může přinést poznání o tom, že ta cena byla buď příliš vysoká, nebo příliš nízká.

K čemu je takové poznání?

Konečná rekapitulace přichází u každé lidské bytosti těsně předtím, než opustí svoji lidskou formu (tedy to, čemu běžně říkáme že někdo 'umře'). Je to na dlouho, ne li navždy, poslední možnost, jak uvidět svůj život v celku a zabojovat za své vědomí. Prostor pro magický tanec je v tu chvíli velmi velmi úzký a zcela nabitý veškerou nasbíranou silou toho, kdo se rozhodl přejít. Je li taková lidská bytost dostatečně silná, pružná a lstivá, může se jí podařit oklamat smrt a proklouznout ke svobodě.

Jak to souvisí s dnešním dnem?

Mám pocit, že Člověk na Zemi dostal zvláštní časoprostorový bonus. Jako kdyby nám Vyšší Záměr nyní poskytl šanci provést rekapitualci už teď a díky tomu získat čas. Týká se to spojení s naším středem a vědomím sebe. To může pootevřít dveře k hledání vlastního originu, no a odsud už je jen malý kvantový skok k tomu, aby lidská bytost poznání nahlas, a sama za sebe, pronesla tu magickou větu, která otevře dveře k přechodu do nového typu bytí: "Tak takhle už dál ne."

Co následuje po takové magické větě?

Příprava na přechod.

Jak taková příprava probíhá a jak dlouho trvá?

Jejím základem je poznání. Jejím jádrem je neochvějný záměr. Jejím prostředkem je rozšířené vnímání a jejím cílem navýšené vědomí. To celé se odehrává prostřednictvím permanetně proudící osobní tvorby jedné individuální bytosti poznání. Čisté, živé, nevykalkulované tvorby. To je na celý život.

Jak probíhá akt samotného přechodu?

V asijských džunglích existuje zajímavý fenomén tzv. 'living roots bridges' (česky: mosty živoucích kořenů). Jednoho dne se jistá lidská bytost rozhodla vybudovat v neschůdné a neprostupné džungli most - přechod. Začala ho budovat s vědomím, že ona sama po něm ve fyzické  podobě vysoce pravděpodobně nikdy nepřejde. Začala tak, že spojila první živá vlákna - kořeny stromů - do nové kompozice, do které by se samy bez jejího přičinění nikdy nedostaly. Život a čas plynul a lidská bytost se stále dotýkala svého neochvějného záměru - vytvořit most - tak, že se opakovaně vracela a tvořila. Spojovala nová a nová vklákna do stále pevnější, nabývající živé struktury, až jednoho dne vznikl most, dost pevný na to, aby unesl Člověka. Některé takové mosty jsou staré stovky let a najdete v nich naprosto živý otisk předků, kteří jednak tvořili most pro přechod džunglí, ale zároveň si také svou čistou tvorbou vršili a ukládali zvláštní neviditelnou magickou sílu pro přechod vědomím.

Je v tom hluboké tajemství.

To je čistá, nevykalkulovaná tvorba.

Čili máte pocit, že obě data - 12.12. a 21.12. - mají nějaký význam?

Žádný a obrovský. Samy o sobě neznamenají vůbec nic. Jsou to jen obyčejná data v kalendáři. Na druhou stranu ale spouštějí u určité skupiny lidských bytostí proces, vedoucí k jejich přeměně a přechodu a v tomto případě je jejich význam kritický. V angličtině existuje přísloví "Shit happens" (česky doslova: 'Hovno se děje') a když do něj přidáte jedno písmeno, stane se z něj "Shift happens" (česky: "Změna/posun se děje"). Mám pocit, že dokonale vystihují to, co se děje. Pro některé lidské bytosti bude platit bezezbytku to první, pro jiné zase bebezbytku to druhé. Fakt je, že v tom, co běžně nazýváme objektivní realitou, se samo o sobě nestane vůbec nic.

Děkuji za rozhovor.