Lokální řešení pro globální onemocnění

V minulém postu jste mohli shlédnout ne úplně veselý dokument na téma průmyslové výroby a distribuce potravin. Ukazuje ne zcela lichotivé a zdravé obrazy o naší kultuře a jejím způsobu získávání potravin. Na něj navazuje neméně neveselý, ale o to zajímavější, dokumentární film francouzské režisérky Coline Serreau (ano, to je přesně ta, co natočila geniální film Nádherná zelená) z roku 2010 s názvem "Solution locales pour un désordre global" (Lokání řešení pro globální onemocnění), který se do velké hloubky zamýšlí nad tím, co a proč se stalo se zemědělstvím. Je to nesmírně zajímavé téma, protože zemědělství bylo odpradávna organicky spojené se zemí a díky zemědělství bylo možné přežití člověka na Zemi.

Tato organická symbióza, jejímž primárním záměrem bylo 'pěstovat potraviny, aby člověk přežil' byla narušena těsně po 2. světové válce, kdy průmysl začal hledat nová odbytiště válečné výroby - jedů a strojů, kterých již nebylo potřeba k válečným účelům. Primární záměr se změnil v 'jak vydělat na zemědělství', jež bylo do té doby na průmyslu nezávislé, což vedlo k postupnému zapojení bank a vytvoření moderního zemědělství, jak ho známe dnes. Přišly do něj bankami financované průmyslové stroje a celá škála chemických jedů, jež nahradily tradiční způsoby organického lokálního zemědělství a umožnily obrovské výnosy, levnější a dostupnější potraviny z globální produkce a možnost obrovského plýtvání s nimi. To vše za obrovskou cenu. Jestli byl někde narušen základní vztah se Zemí, pak právě v této oblasti. Vypadá to, jako by moderní zemědělství vyhlásilo Zemi válku. Letadla s jedy bombardují pole a ničí vše živé, traktory a kombajny, ne nepodobné tankům, bez ohledu na prostředí ve velkém drancují a Země nám to zatím kupodivu trpí.

Zajímavé je, jaké firmy a země stály za rozvojem moderního zemědělství. Je to například firma Shell, která byla u zrodu aplikace chemických prostředků do zemědělství v padesátých letech. Ještě zajímavější je, že na exportu snu s názvem 'moderní zemědělství' do rozvojových zemí tzv. třetího světa léta vydělávaly bohaté západní země, ovšem důsledky nesly ty chudé. Úplně úchylná je pak konstrukce - zadlužíme zemědělce průmyslovou modernizací, abychom zajistili odbyt nepotřebné průmyslové výroby a stát (dnes už celá Evropa) potom zadotuje z veřejných zdrojů ztrátové zemědělství. Vždyť to zcela odporuje nejen zdravému rozumu, ale i pudu sebezáchovy! Vypadá to, jako by někdo neváhal za účelem zisku vyhubit vše živé na této planetě, což mě jen opět utvrzuje v tom, že svět 1.0 už dávno požírá, s vidinou zisku za každou cenu, zevnitř sám sebe.

Již několik desetiletí systematicky likvidujeme mikroflóru v půdě (a s ní i všechno živé) jedy, které jsou prakticky nezničitelné. Drancujeme zdroje pitné vody k velkozavlažování. Zanecháváme obrovskou a hlubokou toxickou stopu, díky níž se blížíme ke katastrofě s nevídanými následky. Produkujeme obrovskou nadprodukci zdraví škodlivých potravin, které nás pomáhají udžovat v hypnóze fungování světa 1.0 - a to vše jen kvůli tomu, že pár lidí chce na všem a za každou cenu vydělat. Takhle vypadá začátek konce, tedy pakliže nezměníme naši percepci. Mám pocit, že nám konečně začíná docházet, že jsme totálně propojeni navzájem se vším živým a vnímavým v našem společném prostoru, jehož je Země podstatnou částí. Nastal čas pro změnu. Držím nám palce, abychom ji zvádli rychle a elegantně.