Představte si, jak by to vypadalo, kdybychom my lidé měli podobnou konstrukci jako počítače. Naším základním stavebním prvkem by byl hard-disk (vědomí), jenž by se postupem doby rozšiřoval, zdokonaloval a zvětšoval. Spotřebovávali bychom energii (světlo, jídlo a teplo), díky které bychom se udržovali v chodu kvůli produkci požadovaných výstupů, udržujících při životě společnou kulturu (vyšší celek, který můžeme pro lepší pochopení nazvat jako Matrix). K dispozici bychom měli operační systém 1.0, jenž by odpovídal struktuře kultury a jenž měl by měl výrazně omezené operační možnosti (modus operandi).
A pak by přišlo něco, co by vypadalo jako internet. Svobodné, neuchopitelné, nepostižitelné, nezákazatelné cosi, čím se volně šíří nové informace, možnosti a inspirace. Něco, díky čemu bychom postupně prozřeli a uviděli, jak moc jsou naše současné operační možnosti omezené. Něco, co by nám umožnilo napřímo komunikovat a vzdělávat se. Neviditelná síť svobody a volnosti, která by na mnoha úrovních obohatila náš život. Zatoužili bychom po něčem novém. Začali bychom hledat, pátrat, být tvořivější. Začali bychom se sami novým způsobem vzdělávat. A pak by se nám přímo před nosem vynořil nový operační systém. Ke stažení úplně zdarma, jak jinak. OS 2.0 kompatibilní s úplně každou lidskou bytostí na tomhle světě.
To celé není pohádka. Jen metaforický popis toho, čím dnes prochází lidstvo na globální a individuální úrovni. Jsme vystaveni obrovskému tlaku v podobě požadavku na naši osobní proměnu, pokud se rozhodneme přežít. Končí čas výmluv
"za to já nemůžu", nebo
"s tím já nic nezmůžu". Každý můžeme právě teď změnit sebe a tím změnit svět. Čas již brzy začne jít pozpátku k nám samým. Celý svět se smrskne na jeden malý bod uprostřed našeho srdce. Toto místo bude to jediné, co nám pomůže osvítit náš společný prostor.
Co nevytvořím, to nebude. Rok 2012 právě začal.
