Motto: Čaroděj považuje vše za vlnění energie...
Když Erwin Schrödinger, jeden z praotců kvantové teorie, ve dvacátých letech dvacátého století poprvé objevil tento vlnový vzorec, byl si jistý jeho "materiální podstatou". Kvantová teorie se podobá vidění nebo snu, který má umělec předtím, než namaluje obraz. Možná má dokonalou představu o svém budoucím díle, ale ve chvíli, kdy maluje, dojde k nepředvídatelným událostem. Konečnou podobu díla nelze předpovědět. Stejně tak i kvantovou teorii můžeme chápat jako určitou představu o tom, jak funguje vesmír. S její pomocí si můžeme vytvořit určitou představu, nelze však nastínit každý konečný detail. S pomocí kvantové teorie lze předvídat nejen fyzické jevy, ale také psychologické zkušenosti. Kosmolog Stephen Hawking ve svých úvahách o původu vesmíru užívá vzorce kvantových vln k pochopení okamžiku stvoření. Zastává názor, že na počátku času když byl čas nulový - existoval "imaginární čas". Hawking používá tento "sen" neboli vidění, protože s fyzikou bez kvantové teorie lze bez obtíží pracovat jen zpětně k první sekundě poté, co vznikl vesmír. Předtím nekvantová fyzika neexistuje. Hawking užívá kvantové vlny jako "vidění" neboli teorii, jež se týká prvotního okamžiku. Co se stalo na počátku vesmíru? Podle Hawkinga vládl na počátku našeho vesmíru předtím, než začal existovat "skutečný" prostor, čas či hmota, onen neměřitelný "imaginární čas". Jeho myšlenka možná není tak daleko od pravdy, jak by se mohlo zdát. Koneckonců, právě jsme si ukázali, že v našich představách existují sotva postřehnutelné tendence a vzorce, jež se projeví těsně předtím, než dojde ke skutečnému a měřitelnému pohybu. Na počátku vesmíru předtím, než se objevila skutečná realita, jak ji známe, možná existovala jemná, nepatrná, snová zkušenost či tendence v určitém druhu snového či imaginárního času. Jak jsem již naznačil, zdá se, že kvantová fyzika nepopisuje jen hmotný vesmír, ale také jeho psychologickou podobu. Pracoval jsem s několika tisíci lidí a mé zkušenosti ukazují, že veškeré tělesné pohyby a symptomy lze vysledovat k nejmenším, nejnepatrnějším "imaginárním" zkušenostem, jež předcházejí jejich "skutečné" každodenní podobě. V určitém smyslu lze říci, že symptomy (a vše ostatní v životě) začíná v imaginárním čase, jejž lze vnímat jako jemný tělesný signál - jako sílu ticha.
Werner Heisenberg, další rodič kvantové teorie, byl první, kdo vyslovil domněnku, že kvantová vlnová funkce, jež se skrývá za fyzickou realitou, představuje vůči realitě imaginární neboli neměřitelnou "tendenci". Jinými slovy; podle kvantové teorie a názoru některých kosmologů jsou skutečné události popsány neměřitelnými tendencemi, z nichž vznikají. Domorodý člověk by to vyjádřil tak, že svět vznikl ve "snovém čase". Hmatatelné projevy snového času lze nazvat silou ticha. Síla ticha snového času stojí v pozadí všeho; je jedním z klíčů, jak porozumět světu. Síla ticha je myšlenka a zkušenost nejranějšího zdroje událostí. K tomu, abyste tuto sílu mohli využít - abyste se ji naučili následovat a pracovat se symptomy - potřebujete vědět, jak zaměřit své vědomí ve chvíli, kdy se vaše tělo nachází ve stadiu naprostého klidu. Uvědomění je stěžejním předpokladem tělesného zdraví. Uvědomění může posloužit jako klíč k nalezení odpovědí na mnohé otázky.
Uvědomění v omezených stavech vědomí ve mně vyvolává vzpomínku na příběh, kterým mi jeden můj přítel odpověděl na zásadní životní otázku. Tento přítel jménem Keido Fukušima, jenž žije v Kjótu, vzpomínal na důvody, které ho přivedly k tomu, aby se stal zenovým mistrem (a vůdcem zen-buddhistické školy Rinzai). Při studiu zenu ho učitel požádal o vysvětlení kóanu. Když Keido slyšel kóan, nejprve se hluboce ponořil do sebe. V reakci na neznámou sílu začalo jeho tělo místo odpovědi tančit! Učitele Keidova "odpověd'" nadmíru potěšila. Zeptal se mého přítele, co ho podnítilo k tanci, a zatímco čekal na odpověď, doporučil mu, aby odešel z města k japonské domorodé skupině, jejíž členové tančili stejně jako on. Po letech života v této skupině se Keido stal zenovým mistrem. Řekl mi, že památku svého mrtvého učitele uctil tancem na jeho hrobě. 
Život nám podobným způsobem klade spoustu otázek, jež nelze zodpovědět. Tím, že se naučíte své uvědomění zaměřit určitým směrem, můžete využít nepředvídatelné pohyby svého těla k vyřešení mnoha zdánlivých záhad včetně všech svých tělesných symptomů. Vaše symptomy lze přirovnat ke kóanům, jež vás chtějí přimět, abyste své tělo nechali "tančit" a prostřednictvím uvědomění znovu prožili nejhlubší aspekty sebe sa mých. Je-li vaše kvantová vlna spojena s vesmírem, jemné pohyby vašeho těla rovněž tančí ve vesmírném rytmu.

Můžeme bezpečně tvrdit, že nikdo nechápe sílu ticha, proto byste ani vy neměli mít pocit, že jí musíte rozumět. Spíše se jen uvolněte a vychutnejte si ji. Sami objevíte přírodní zákonitosti. Pokud jednoduše připustíte, že příroda je taková, jakou ji prožíváte, stane se pro vás úžasným, fascinujícím hyperprostorem. Nejranější stadia uvědomění - tendence kvantového světa - jsou ve své podstatě silou ticha. Nejprve postřehnete jen nepatrný vjem. V tomto stadiu neexistuje žádný rozdíl mezi fantastickými představami, tvořivostí, hmotou, psýché, vnitřním a vnějším prostorem. Všímáte si jen signálů a symptomů a ostatních aspektů života. Tím, že podceňujeme uvědomění, pokládáme sami sebe za trojrozměrné tělo, které má potíže čili symptomy. Pokud budete využívat jasné uvědomění, váš život se stane tvořivějším a - Feynmanovými slovy - "úžasným" hyperprostorem.
Procvičování uvědomění se podobá procvičování jakékoli jiné schopnosti: k rozvíjení takové schopnosti obvykle potřebujete určité vedení a cvik. Na rozdíl od jiných druhů cvičení se však učíte využívat vaše uvědomění způsobem, který vám otevírá současně mnoho světů. Ve své dřívější knize vydané pod názvem Šamanské tělo jsem podrobně popsal určitý typ uvědomění, potřebný pro tuto práci. Zmíněná kniha je mým výkladem úžasného šamana, dona Juana Matuse, učitele, o němž s obdivem psal antropolog Carlos Castaneda.
Šamanismus a duhová medicína vás mohou naučit určitým dovednostem, ale mají-li se tyto dovednosti stát součástí vás samotných, vyžaduje to léta cviku. Během autotréninku budete možná pochybovat o svých schopnostech, a to zaručeně opakovaně. To je mimo jiné dáno tím, že osud řídí běh událostí jinak, než bychom očekávali. Navzdory vašemu úsilí symptomy nemizí nebo mění svůj charakter. Připadá vám to jako složitý úkol, do nějž zasahují nevysvětlitelné síly. Představu, že ovládneme svůj život prostřednictvím každodenní mysli, je třeba přehodnotit a rozšířit o myšlenku, že je třeba vnímat přírodu jako společníka. Pamatujte, že to, co ve vás v jakékoli fázi vaší práce probouzí nejistotu, je nedostatečný kontakt se silou ticha. Vše, co se vám v rámci všeobecně uznávané reality může jevit jako náročné životní situace - například symptomy - nechápou šamani jako protivníky, které je třeba zdolat, nýbrž jako potenciální spojence. Ať už se jedná o nevysvětlitelné síly, jež se jeví jako příšery či božské bytosti, tělesné obtíže, celosvětové problémy či potíže v oblasti mezilidských vztahů, vyzývají nás k tomu, abychom rozšířili vlastní identitu a naučili se přesunout do hyperprostorů. Jeden aspekt těchto sil nás podněcuje, abychom je pojmenovali, zatímco jiný aspekt běžný popis vylučuje.
Arnold Mindell, Kvantová mysl a léčba